Úpal nebo úžeh: Jak je rozpoznat a zvládnout?

Když se řekne úpal nebo úžeh, mnoho z nás si jen maně vybaví, o co se vlastně jedná. Někdo dokonce výše zmíněná onemocnění považuje za dětské nemoci, které se dospělých netýkají. To je však omyl. Děti, senioři a lidé s dýchacími či kardiovaskulárními onemocněními patří sice mezi rizikové skupiny, v bezpečí však nejsou ani zdraví dospělí jedinci. Riziko přehřátí zvyšuje dehydratace, únava, věk, ale také obezita. Jedinou ochranou je prevence.

Když se tělo nedokáže přirozeně ochlazovat

Bolest hlavy, zvýšená teplota až horečky, nevolnost, zvracení, dýchací potíže, zrychlený tep. To jsou jen některé z typických příznaků, které doprovázejí úpal, jednu z nejčastějších forem hypertermie neboli nemoci z přehřátí organismu. Příčinami úpalu jsou horko a vlhkost. Vysoké okolní teploty náš organismus ohřívají. Za normálních klimatických podmínek se tělo ochlazuje potem, pokud je však okolní vzduch nasycený vodními parami, pot se neodpařuje, tudíž se tělo nemůže přirozeně ochlazovat. Jsme-li takovým to podmínkám vystaveni delší dobu, mohou se u nás začít projevovat příznaky úpalu. Úpal si můžete pořídit mimo jiné i v přehřátém autě bez klimatizace, v tramvaji, na letním hudebním festivalu či v kanceláři.

článek

První pomoc při úpalu

Postiženého jen přesuňte na suché a chladné místo a snažte se ho udržet v klidu. Tělesná námaha by totiž opětovně zvýšila tělesnou teplotu a stav pacienta by se opět zhoršil. Po celou dobu nemocnému nabízejte tekutiny, například rehydratační roztok nebo vlažnou osolenou vodu. Případně ochlazujte končetiny, hlavu a šíji pomocí chladných, nikoliv ledových obkladů. Pokud se během následujících hodin stav pacienta nezlepší, vyhledejte raději lékařskou pomoc. I úpal, který mnozí považují za banální onemocnění, může mít závažný průběh s trvalými následky. Ve vzácných případech může být přehřátí organismu dokonce smrtelné.

Úžeh: Pobyt bez pokrývky hlavy na slunci ohrožuje váš mozek

Příznaky úžehu a úpalu jsou si velmi podobné. Při úžehu však postižený netrpí tak vysokými teplotami jako v případě úpalu, navíc se ke společným příznakům přidává ještě ztuhlost šíje, malátnost, poruchy soustředění, závratě a křeče. Tento typ hypertermie postihuje nejčastěji ty z nás, kteří jsme příliš dlouho pobývali na slunci bez pokrývky hlavy a nedodržovali pitný režim. Rizikovým faktorem je i zvýšená fyzická aktivita, jako je běh, jízda na kole, či vysokohorská turistika. Nebezpečí úžehu spočívá v tom, že pokud je hlava dlouhodobě vystavena intenzivnímu slunečnímu záření bez jakékoli ochrany, dochází k podráždění mozku a mozkových blan. Úžeh se navíc může projevit až s několikahodinovým odstupem od pobytu na slunci. Pozor na mýtus, že úžeh hrozí pouze při dlouhodobém pobytu na slunci. Naopak platí, že čím intenzivnější je sluneční záření, tím kratší doba stačí k tomu, abyste si přivodili úžeh.

článek

První pomoc při úžehu

I při úžehu je důležité dostat nemocného z horka do suchého a chladného prostředí. Dopřejte mu odpočinek vsedě či vleže s opřenou hlavou a podávejte mu tekutiny – zpočátku po lžičkách či doušcích. Použít můžete také rehydratační roztok, který seženete v lékárně. Postačí však i vlažná osolená voda. Vlhkým ručníkem můžete nemocnému otírat hlavu a šíji, tím mu pomůžete s postupným ochlazováním. Řešením může být i vlažná sprcha. Rozhodně se nesnažte léčit nemocného šokem. Pokud se během následujících hodin stav pacienta nezlepší, vyhledejte raději lékařskou pomoc. V ojedinělých případech totiž může úžeh způsobit poškození mozku.

Foto: Profimedia.cz