Syndrom dráždivého tračníku trápí každého druhého z nás, přesto o něm nemluvíme…

Poruchy trávicího traktu můžeme dělit na akutní a chronické. Druhé ze jmenovaných, tvořené z velké části poruchami určité funkce, znamenají pro pacienty dlouhodobé omezení a snížení kvality života. Funkční poruchy nepředstavují jednotné onemocnění, což je jedním z důvodů, proč zatím nejsou objasněny všechny příčiny a okolnosti jejich vzniku.

Střevní neuróza je výrazně ovlivněna psychosociálními vlivy. Důvodem je skutečnost, že psychický stres může změnit motorickou funkci střeva a i u zdravých osob tak vyvolat jeho zvýšenou pohyblivost. Stres tyto problémy nejen vyvolává, ale také udržuje a dále zhoršuje. Poruchy trávení samy o sobě pak pro nemocného znamenají další stresový faktor, a tedy i zhoršení jeho stavu. Mezi další příčiny vzniku choroby patří přecitlivělost střev a ostatních částí trávicího traktu nebo dietní chyby. Pravděpodobnou, ale zatím neprokázanou příčinou mohou být také záněty v oblasti střeva nebo nerovnováha neurotransmiterů, tedy nervových přenašečů sloužících k šíření podráždění nebo vyvolání určité reakce.

Střevní neuróza se vyznačuje nutkáním na stolici, nepravidelným vyprazdňováním a často také kolikovitými bolestmi břicha, přičemž tyto problémy se projevují nejméně tři měsíce v roce. Výjimečné nejsou ani žaludeční nevolnosti, zvracení, hlen ve stolici či pálení žáhy. Mezi lékařsky méně závažné jevy je možné zařadit nadýmání, větry, říhání, zápach z úst, pocit sytosti či kručení nebo „škrundání“ v břiše. Pro pacienta ale mohou být, hlavně pokud je jeho zaměstnání spojeno s častými schůzkami a jednáním „na úrovni“, velmi stresujícím faktorem. Kromě těchto projevů, souvisejících přímo s trávicí soustavou, se u nemocného může projevovat také malátnost, nervozita, nespavost nebo bolesti zad. Popsané obtíže se přitom mohou objevovat občas, pravidelně nebo trvale.

Při diagnostice dráždivého tračníku se používají buď pozitivní metody, charakterizující příznaky konkrétní poruchy, nebo metody negativní. Ty slouží k vyloučení některých závažnějších chorob, jako je například rakovina tlustého střeva a konečníku. Samotná diagnóza má 4 kroky. Jedná se o zjištění anamnézy formou rozhovoru a fyzického vyšetření, laboratorní vyšetření, vnitřní vyšetření tlustého střeva pomocí endoskopie a sonografické vyšetření. Při stanovení diagnózy je důležitý vzájemný pozitivní vztah a otevřenost pacienta k lékaři. I na první pohled nedůležité a snad i „nechutné“ podrobnosti mohou být při rozpoznání poruchy klíčovým faktorem.

První krok k úspěšné léčbě musí učinit sám pacient tím, že se pokusí minimalizovat stresové faktory ve svém životě a najde si čas na dostatečný a pravidelný odpočinek a pohyb. Problém totiž nestačí pojmenovat, je nutné ho řešit! Do oblasti změny životního stylu patří také úprava stravovacích návyků. Právě zde často leží počátek trávicích problémů. Výchozím bodem je rozbor současných zvyklostí nemocného s lékařem. Tak se ukáže, které potraviny pacient těžko snáší a musí je proto vyloučit z jídelníčku. Nemocní se dále musí řídit obecnými zásadami zdravé stravy, jako jsou např. omezení příjmu smažených, kořeněných a nadýmajících jídel, přijímání malých dávek jídla vícekrát denně nebo zvýšení příjmu vlákniny. V rámci medikamentózní léčby je používáno několik skupin léků. Mezi nejčastěji předepisované patří antidiaroika a novější forma žvýkacích tablet např. Imodium Plus.

as. MUDr. Tomislav Švestka, CSc.
gastroenterolog, IV. Interní klinika VFN

Redakčně upraveno na základně tiskové konference:
Co nemůžete strávit nebo překousnout.
(Foto: internet)