Sacharidy a cukry – nepřítel nebo kámoš?

Úvodem je nutné říct, že sacharidy jsou pro lidský organismus nezbytné látky a patří k vyvážené stravě. Pod skupinu sacharidů spadají právě již zmiňované cukry, nazývané také sladkými sacharidy, které by měly tvořit 10 % naší stravy. Dalšími jsou polysacharidy, které označují škroby a vlákniny. Ty by měly tvořit 50–55 % naší celkové stravy. Po celém světě dnes a denně drží tisíce lidí diety, které mají snížit hmotnost a dopomoci k lepšímu tělu.

Odvodnění organismu
Velmi populární jsou diety s maximálním omezením právě sacharidů ve stravě, protože při nich dochází k poměrně rychlému poklesu hmotnosti. Ten je ovšem způsoben zejména ztrátou tekutin, a nikoliv tuků. Svalový glykogen, což je sacharidová zásobárna energie, na sebe váže i vodu, a pokud odstraníme ze stravy sacharidy, včetně cukru, organismus spotřebuje zásoby svého vlastního glykogenu a pak se zjednodušeně řečeno odvodní. Tím mohou začít první zdravotní potíže, a nikoli vysněná krásná a zdravá postava.

Nevěřte na mýty
Často slýcháme, že kdy nebudeme jíst po páté hodině, zhubneme. Jenže pokud tělo nemá dostatek živin, začne si vytvářet zásoby na horší časy a případné hladovění. Pravdou je, že večer už tělo nepotřebuje tolik energie a její přebytek ukládá do tuků, ale není pravdou a pravidlem, že hladovění od 17. hodiny je pro lidský organismus blahodárné. Večeři byste neměli vynechávat, ale měla by být lehká a bohatá na bílkoviny. V rámci večeře sacharidy a cukry vynechejte, ale přes den dbejte na vyváženou stravu, do které obě složky patří. Večer jezte nejpozději 2–3 hodiny před spaním.

Cukr dodá energii
Organismus využívá glukózu jako základní sacharidovou látku v organismu. Glukóza je základním palivem pro mozek, ukládá se do zásob jako glykogen, který pak organismus používá, když potřebuje palivo pro tkáně – sacharidy a zejména cukry tedy využívá jako velmi rychlý zdroj energie.

Sacharózu neboli řepný cukr, kterým si sladíme například čaj a kávu, lidé do nedávné doby konzumovali pouze v malém množství. Dnes je to však okolo 40 kilogramů na osobu za rok, což vedlo i k nárůstu obezity. Nevýhodou tohoto cukru je, že patří mezi velmi koncentrované zdroje energie a neobsahuje žádné další zdraví prospěšné látky. Díky působení mikroorganismů se pak také v ústní dutině mění na organické kyseliny, které leptají povrch zubů a podporují tak tvorbu zubního kazu. Výhodou cukru naopak je, že je to zdroj energie, který dokážeme rychle využít – zejména při sportovních nebo fyzicky náročných aktivitách.

Máme si tedy cukr odepírat nebo dopřávat? Nutriční poradce, Mgr. Pavel Suchánek, říká: „Co se týká odpírání cukru, je to otázka míry. Pokud sportujete, tak cukry potřebujete ve větším množství jako zdroj energie pro svaly. Pokud nesportujete, potřebujete jich méně. Stále je ale určité množství cukru nutné pro každého jedince tak, aby mu fungovaly orgány, zejména pak mozek.“

První pomoc
Nedostatek sacharidů a tedy nejen cukrů ve stravě může vést k hypoglykémii, která se projevuje pocitem únavy, nevýkonnosti, a může při ní dojít i k trávicím obtížím. Stejně tak to platí i v případě používání náhradních sladidel. Ta nezvyšují hladinu krevního cukru, což znamená, že nejsou zdroji energie. K zabránění metabolických poruch postačuje 5–100 gramů sacharidů na den. V případě snížení obsahu cukru v krvi a nevolnosti může posloužit jako první pomoc sklenka slazeného nápoje či kousek čokolády. Nejedná se však o dlouhodobé řešení, kterým je především vyvážená strava ve spojení s aktivním životním stylem.

O cukrech
Jako cukry je označována skupina látek, která zahrnuje monosacharidy (glukóza a fruktóza) a disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza a jiné). Měli bychom si dávat pozor, aby cukry pokrývaly v naší stravě do 10 % celkového energetického příjmu, což je asi 200 kcal. Přepočteno na gramy se jedná o něco nad 50 gramů cukru denně. Nedostatek cukru v krvi totiž může zapříčinit řadu negativních dopadů na lidský organismus. Mezi nejčastější příznaky patří nervozita či špatná nálada, dostavit se může i nevolnost a pocit slabosti.