Zdraví – zánět středního ucha

Zánět středního ucha vzniká jako komplikace probíhající vleklé rýmy tím, že infekce pronikne sluchovou trubicí. Ta zajišťuje dostatečnou ventilaci středního ucha, u kojenců je široká a krátká, není ještě plně vyvinuta a ústí přímo do hltanu. Takže infekce z nosohltanu se velmi snadno dostane touto trubicí do středouší. Dojde k zánětu sliznice, která středouší pokrývá, hromadí se zde hlen nebo hnis, bubínek se rozpíná a právě toto pnutí vyvolává ukrutné bolesti. Nemoc je často doprovázena zvýšenou teplotou a pocitem schvácenosti.

Vznik akutního zánětu má velmi rychlý průběh, především pak u malých dětí. Jeho rozvoj trvá mnohdy pouhých několik hodin a propuká převážně v noci. Nočnímu propuknutí choroby nahrává zejména vodorovná poloha hlavy ve spánku, ale i zahřátí organismu, které je pro množení mikrobů velmi příznivé. Projevuje se zhoršeným dýcháním nosem a teplotami. U zcela malých patří k varovným signálům neklid, pláč, zvýšená nespavost a tahání nebo lehání si na ouško. Charakteristická je silná bodavá bolest a pocit tlaku v zánětem postiženém uchu. Nemocný může dokonce i hůře slyšet. U dětí se někdy přidávají zvracení a průjem.

Je známo, že sklon k opakujícím se zánětům středního ucha je geneticky podmíněný, to znamená, že jsme se s určitými dispozicemi onemocnět touto chorobou již narodili. Náchylnost k tomuto onemocnění pak zvyšují i poruchy imunity, alergie, cukrovka apod. Opakujícími záněty středního ucha trpí děti s rozštěpovými vadami. U malého pacienta bývá častou příčinou zbytnělá tkáň v nosohltanu – nosní mandle, která bývá zdrojem trvalé infekce. „Zajímavé je, že někdo může dostat zánět středního ucha jednou za život, někdo jím trpí opakovaně, ale jsou i ti, které tato nemoc nepostihne nikdy,“ říká profesor Ivo Šlapák, přednosta Kliniky dětské ORL FN Brno, a radí: „Se sebemenším podezřením na toto onemocnění by se měli rodiče co nejdříve obrátit na odborníka ORL.“

Zkušenost radí, že v případě vyklenutí bubínku je nutné provést „propíchnutí“ a nemocný se tak zbaví bolesti. Profesor Šlapák z brněnské fakultní nemocnice vysvětluje: „Potom může následovat léčba antibiotiky, zejména u opakovaných zánětů, ale vždy je potřeba se řídit okamžitým stavem a nálezem. Děti, které prodělaly „píchnutí“ ucha musí mít režim jako nemocní – to znamená zůstat dva až tři dny v klidu doma mimo dětský kolektiv.“ Následky po prodělaném zánětu středního ucha obvykle nebývají žádné. „Z tisíců pacientů, kteří projdou naší klinikou za rok se zánětem ucha, jich několik stovek má zánět opakovaně a u některých může dojít k poškození bubínku, zhoršení sluchu a rozvoji dalších komplikací.“

Po proběhlém zánětu středního ucha může přetrvávat pocit zalehnutí a zhoršení sluchu. V těchto případech se někdy provádí po zklidnění zánětu horních cest dýchacích takzvané profuky sluchové trubice. U recidivujících zánětů středního ucha hledají lékaři možný zdroj infekce – bacilonosičství u rodičů a sourozenců dítěte, které může být zdrojem infekce. V případě zbytnělé nosní mandle se doporučuje provést její odstranění. Pokud se zánět středouší vyskytne 3x za půl roku zavádí lékaři malému pacientovi v narkóze do bubínku ventilační trubičku, která výskyt zánětu omezí.  Při recidivujících zánětech horních a dolních cest dýchacích je indikováno alergologické a imunologické vyšetření, které odhalí eventuální poruchy imunitního systému nebo alergii.