Bílé Karpaty a bicyklismus
Bílé Karpaty jsou chráněnou krajinnou oblastí rozprostírající se na území mezi Českou a Slovenskou republikou.
Přichází v úvahu několik možných cest, jak se dostat do Bílých Karpat. Jedna z možných cest vede z Hané se zastávkou v Olomouci, Kroměříži a dále směrem na Zlín. Ze Zlína již vede cesta do Luhačovic a vy se postupně ocitáte v Bílých Karpatech. Nicméně právě ona cesta znamená několikakilometrové ostré stoupání až se dostanete k restauraci Na Pinduli. Říká se,že počasí na Pinduli je vždy dobré, neboť vše nepříznivé se zde roztrhne.
Z lázeňského města Luhačovice můžete jet směrem na Bojkovice, cesta se neobejde bez stoupání, nicméně se můžete po chvíli napojit na cyklistickou stezku, která nevedepřímo po hlavní silnici, místy se jede po louce se všelijakým pasoucím se zvířectvem. V Bojkovicích je možnost přespání v honosně nazývaném Eurokampu.
Po vyspaní zajisté s radostí vyrazíte po cyklistické stezce na hraniční přechod se Slovenskem. Stezka vede po hřebenech, nejvíce času vám zabere dlouhé stoupání po lesní cestě, všude okolo jen listnaté lesy, které jsou pro Bílé Karpaty typické se zurčícím potůčkem. Místí obyvatelé, kteří vás sledují na cestě nahoru se přátelsky usmívají a dle jejich slov:,, Pokud to vyšlápnete, tak jste fakt dobří!“ Hřebeny jsou opuštěné, pastviny, louky, sem tam chaloupka. Ve vesnici Žitková se můžete posilnit pivem či různě barevnými limonády, bohužel bez možnosti nasytit se i jídlem. Pravděpodobně budete nuceni sjet dolů do Starého Hrozenkova.
V tomto městečku by měl být kamp, ovšem skutečnost je taková, že poslední kamp zde byl naposledy před 7 lety.
Další den vaše cesta může pokračovat do Trenčína, můžete opětovně zvolit cyklistickou stezku, bohužel značení může být i matoucí, proto se můžete ocitnout někde u Chladného a Vlčího vrchu. Máte možnost sjet dolů a hledat znovu správnou cyklistickou stezku a nebo použít lesácké cesty, což podruhé již neuděláte,cesty jsou velmi neupravené, strmě stoupající a občas i slepě končící.
Trenčín je hezké město s dominantou Trenčínského hradu a s příjemným podhradím, kde je velké množství kavárniček. S ubytováním je to horší, je zde hostel, který je nepřiměřeně drahý a nehezký, místní kamp je malý a předražený, chatky jsou zde hezčí a cenově dostupnější, nicméně personál vám příliš nevychází vstříc. Pokud se budete chtít vykoupat, je v Trenčíně možnost navštívit plavecký bazén.
Dále byciklistická výprava může vést nazpět do Bílých Karpat, kdy dojedete do Brumova – Bylince, což je již na opět na české straně, na hraničním přechodu je malebná hospoda, kde se skutečně zastavil čas, doporučuji navštívit. To, že se říká dlouhé jako Lovosice bych přeměnila dlouhé jako Brumov- Bylince. Je to větší množství vesnic a městeček, které se postupem času spojily. Ubytování v Brumově je možné ve sportovním klubu, což je cenově velmi přijatelné a hezké.
V Brumově je také hrad, kde je velmi pěkně udělaná výstava Valašského Království a Bílých Karpat. Dále můžete pokračovat přes Valašské Klobouky (mimochodem zde bývá hudební festival místního folklóru) směrem na Vsetín. Před Vsetínem, pokud hledáte ubytovní, odbočte směrem na městečko Hovězí a rázem se ocitáte v Beskydech. Ráz krajiny se mění z bukových lesů na jehličnaté. Je zde velmi příjemný kamp, možnost i pronajmutí chatek, cenově velmi dostupné, čisté, útulné, s kolibou hnedle vedle. K nahlédnutí je zde návod, co dělat, když člověk v Beskydech potká medvěda. Nedívejte se mu do očí, zachovejte klid, pomalu se otočte a jděte nazpět kudy jste přišli. Pokud vás medvěd však napadne, tak si kolena přitáhněte k trupu a hlavu si kryjte rukama, neboť méďa béďa vám jde po krku.
