Astma

Co je to astma

Astma je chronický alergický zánět průdušek spojený s jejich zvýšenou reaktivitou na různé podněty a s přestavbou stěny průdušek. Alergická reakce vzniká jako nepřiměřená reakce na některé běžné látky z prostředí. Patří mezi ně prach, peří, pyly, roztoče, zvířecí alergeny, plísně, ale také některé potraviny – ořechy, ryby, sýr, ovoce. Někdy je alergie zkřížená, klasickým příkladem je alergie na pyl břízy se současnou reakcí na jablka či kořenovou zeleninu.

Dispozice k alergii se dědí. Projevy alergie mohou být různé podle postižených orgánů. Alergický zánět v kůži se projevuje jako nepříjemně svědící alergický (atopický) ekzém, alergická reakce v nosní sliznici působí projevy alergické rýmy, postižení oční spojivky se projeví alergickým zánětem spojivek. Jsou-li alergickým zánětem postiženy průdušky, jde o průduškové astma.

U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou, někdy na sebe projevy alergie navazují. Je známé zvýšené riziko rozvoje astmatu u dětí s alergickým ekzémem, kdy až dvě třetiny dětí s kojeneckým alergickým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik astmatu zůstává alergická rýma (asi u 50 % dospělých pacientů).

Projevy

Astma se projevuje ztíženým dýcháním, někdy až výraznou dušností, jindy ale třeba jen suchým kašlem. Těžké zhoršení astmatu označujeme jako astmatický záchvat, při kterém může dojít ke stažení průdušek, nemocný se cítí jako ve svěráku, nemůže „popadnout dech“. Pocit dechové tísně, tj. dušnost, lze přirovnat k dýchání tenkým brčkem nebo k tonutí. Potíže se často stupňují v noci a brzy ráno. Kašel či dechové potíže se zpravidla objevují po relativně malé námaze. Při poslechu hrudníku jsou často slyšitelné pískoty či vrzoty, ale ani normální poslechový nález na hrudníku astma nevylučuje. Suchý kašel může být jediným příznakem, vedoucím však mnohdy až k astmatickému záchvatu. Na fyzický stav astmatika má rovněž velký vliv jeho psychická pohoda nebo nepohoda.

Výskyt

Asi 20 % případů astmatu začíná v kojeneckém a batolecím věku, 10 % ve věku předškolním, 70 % ve věku školním a v době dospívání. Puberta  nechrání  před vznikem alergie ani astmatu a není rovněž pravda, že dítě ze svého astmatu „vyroste“.

Celkový počet lidí trpících v ČR astmatem se odhaduje na 800 tisíc. Z toho asi 350 tisíc lidí sice astma má, ale dosud kvůli němu nenavštívili lékaře, a proto u nich nemohla být nemoc diagnostikována, a tím pádem ani zavedena potřebná léčba.

Astma patří mezi celosvětově rozšířená onemocnění. Odhaduje se, že ve světě v současné době trpí astmatem 300 milionů lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově každoročně objeví 17,5 milionů nových případů astmatu a 250 tisíc lidí v důsledku astmatu umírá.

Úmrtnost na astma je v České republice tradičně velmi nízká a pohybuje se těsně kolem 100 úmrtí ročně. Mnozí z těchto lidí však zřejmě nemuseli zemřít, pokud by jejich nemoc byla včas rozpoznána, byla nasazena a dodržována správná preventivní léčba a oni sami dodržovali předepsaný léčebný režim.

Pomoc při akutním astmatickém záchvatu

Akutní astmatický záchvat postihne pacienta často bez jakéhokoliv varování. V některých případech jsou však patrné některé varovné signály, jakými jsou např. pocit tlaku na hrudi, hvízdání při dýchání, zvýšená reakce na námahu, kašel atd. Nemocný obvykle na podání bronchodilatačního léku nereaguje nebo ho trápí opětovné příznaky, kvůli kterým musí lék znovu aplikovat.

Astmatický záchvat může mít různou intenzitu – od mírných obtíží až po respirační selhání, které může končit smrtí. V žádném případě jej nelze podceňovat a je nutné zahájit okamžitě léčbu, tj. podat předepsaný bronchodilatační lék ve vyšší dávce než u obvyklých příznaků. Léky se podávají zpravidla v inhalační formě (mají rychlý a intenzivní účinek) a je také velice nutné, aby je měl pacient vždy při sobě. Čas hraje důležitou roli, proto by měl být každý astmatik schopen rozpoznat příznaky počínajícího záchvatu a vědět, jak v případě potíží postupovat. První známky nestabilního astmatu se mohou objevovat i několik dní před vlastním záchvatem a je důležité je nezanedbat a nepřecházet a včas upravit preventivní léčbu podle návodu lékaře.

Příznaky astmatického záchvatu je nebezpečné podceňovat, své zdravotní potíže by měli pacienti řešit včas. Při záchvatu je nutné přerušit jakoukoliv činnost a zcela se zklidnit. Nemocní si berou léky předepsané pro tyto případy. Pokud je záchvat těžký, nemocný nereaguje na bronchodilatační léčbu nebo nedojde po 2 – 6 hodinách od zahájení předepsané léčby ke zlepšení stavu, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Příště se dočtete o tom, jaké stupně astmatu rozeznáváme a jak dostat astma pod kontrolu.