Věčný akční muž Sylvester Stallone

Kromě hraní taky režíruje, píše scénáře, produkuje a občas maluje obrazy. Přesto jméno Sylvester Stallone automaticky navozuje obraz svalů, pěstí a akčního žánru pro chlapce, kteří vyrůstali v 80. letech. Jakkoliv rozmanité můžou být jeho vlohy, v obecném povědomí se stal jednoduchým symbolem tvrdého macha.

Na role mužů, kteří se musí poprat s osudem jako kdyby ho předurčilo už jeho narození. Porod staršího syna holiče z Itálie Franka a jeho ženy Jackie, astroložky, bývalé tanečnice a promotérky ženského wrestlingu, probíhal v červenci 1946 komplikovaně. Porodníci museli použít kleště, aby dítě dostali ven, a při zákroku mu poškodili nerv. Za Stalloneho typickou trochu mumlavou mluvu tak může fakt, že má část levé tváře odmala ochrnutou.

Katolická rodina, do níž později přibyl i budoucí herec a muzikant Frank, se přestěhovala do Washingtonu, kde si Slyův otec otevřel salón krásy a matka tělocvičnu pro ženy. Další stěhování přišlo, když se rodiče v roce 1955 rozvedli a Sylvester odjel se svou matkou do Philadelphie, města, které později proslavil v Rockym. Vzdělání získal na místní střední, na vojenské akademii a nakonec na univerzitě v Miami.

Drsná životní příprava na role ale neskončila. Po studiích mladý Sly odjel hledat štěstí do New Yorku a dlouho žádné nenacházel. Když ho vyhodili z bytu, tři týdny spal na autobusovém nádraží, než uviděl plakát na filmový casting. Sice to bylo na soft-porno, ale Stallone si nemohl vybírat. „Buď tohle, nebo bych musel někoho okrást. Byl jsem na konci sil,“ ospravedlňoval se. Pokleslý snímek z roku 1970 se později snažil vydělat na jeho slávě a pod názvem Italský hřebec se vydal do kin.

[[related]]

Další filmové zkušenosti sbíral herec sice v malých rolích, zato aspoň ve filmech, za něž se dnes stydět nikdo nemusí, jako byla komedie Banáni Woody Allena. Ale roky běžely, Sly se v 28ti letech oženil se Sashou Czack, která mu do konce 70. let porodila dva syny (ten mladší trpí autismem), a jeho kariéra pořád stála. Stallone ovšem věděl, co má dělat. Zabojovat.

V březnu 1975, kdy se díval na boxerský zápas Muhammada Aliho, ho napadl příběh amatérského boxera Rocky Balboy. Za tři dny ho sepsal do scénáře na film. Producentům se líbil, ale do hlavní role si představovali někoho známějšího. Sly však neustoupil ani lákadlu peněz a stál si na svém požadavku, že Rockyho bude hrát jedině on, tak dlouho, než studio ustoupilo. Nikdo nelitoval. Výsledek získal deset nominací na Oscara, dvě z toho za hraní a psaní patřily Stallonemu, tři sošky Rocky vyhrál, včetně za nejlepší film roku 1976.

Po takovém úspěchu, si Sly mohl natočit film sám, rodinné drama ze svět wrestlingu Cesta k ráji a zkusit si i další dramatické role, jako odborářském lídra v sociálním dramatu P.Ě.S.T. nebo válečného zajatce po boku Michale Caina ve Vítězství. Taky ale nezapomněl divákům dávat to, co od něj chtějí. Další díly Rockyho, teď už pod vlastním režijním vedením, a od roku 1982 taky akční filmy o vietnamském veteránovi Johnu Rambovi. Bez ohledu na to, že kvalita každého pokračování obvykle klesala.

Sly se ale těmito snímky udržoval v dobré fyzické kondici a taky na vrcholu slávy, což se projevilo i na intenzitě, s jakou média sledovala jeho druhé, bouřlivé dvouleté manželství s modelkou a herečkou Brigitte Nielsen v půlce 80. let.

Na začátku 90. let zkusil Stallone přejít na komedie (Oskar, Stůj nebo maminka vystřelí!), ovšem když neuspěl, vrátil se zase k akci (Cliffhanger, Demolition Man). Ačkoliv jeho soukromý život se koncem 90. let stabilizoval, když se oženil s Jennifer Flavin, s níž dnes vychovává tři dcery, jeho kariéra v novém tisíciletí usnula. Sly se tedy vrátil k tomu, co znal a co fungovalo – natočil dalšího Rockyho a dalšího Ramba.

Nyní se snaží přesvědčit, že nepatří do starého železa, jako hlava party vysloužilců akčních béček ve své nové sérii Expendables: Postradatelní, její druhý díl zrovna přišel do českých kin (třetí se připravuje). Kluků, kteří se neubrání nostalgii po 80. letech, přece žije dost na to, aby takové věci dost vydělávaly.

Navíc práce teď Stallonemu aspoň pomůže překonat rodinné tragédie letošního léta, kdy podlehla rakovině jeho nevlastní sestra a na srdeční vadu náhle zemřel jeho nejstarší syn Sage.