Psa v posteli se nevzdám ani kvůli Bradu Pittovi

Sdílí s námi náš domov a bezpodmínečně nás milují. Líbíme se jim i když nám váha vráží nůž do zad a hlásí, že jsme už zase přibraly. Neřeší naši celulitidu, povislá ňadra ani vrásky. Když kolem nich projde výstavní blondýna s nohama až do nebe, nevěnují jí ani jediný pohled, protože mají oči jen pro nás.

Ano, řeč je psích mazlíčcích, které si ženy často pořizují právě po zradě partnera nebo rozchodu. Není divu. Najednou je tu někdo, kdo je má bezvýhradně rád, kdo je vítá vždycky s radostí, nebručí a nemračí se na ně. Jejich hebká srst člověka uklidňuje. Ne nadarmo patří mezi rehabilitační techniky také canis terapie, při které přítomnost zvířete a dotyk jeho teplého těla působí blahodárně na lidskou psychiku. Kdo se může divit, že mnozí chlupáčci končí večer namísto v pelíšku v postelích svých paniček?

Ovšem problém může přijít tehdy, když do tohoto páru přibývá třetí člen. Muž. Ne každý je schopen přijmout skutečnost, že v posteli jsou tři. A ne každá žena kvůli němu chlupáče z postele vystrnadí. Na rozdíl od mužů, jsou totiž pejsci věrní…

O svou zkušenost, když se do postele, kde pravidelně se svou paničkou spí pejsek, „přistěhuje“ muž, vypráví dvaatřicetiletá Alice: „Nikdy jsme doma neměli psa. Bydleli jsme v panelovém domě a rodiče tvrdili, že pes se v bytě trápí a že zvíře prostě patří ven. Psa měla babička na venkově a já po něm moc toužila, ale dokud jsem žila s rodiči, zkrátka jsem si tento sen splnit nemohla. Po ukončení střední školy jsem našla dobré zaměstnání a za nějaký čas si vzala byt na hypotéku. A došlo i na to, co jsem si tak dlouho přála – konečně jsem si mohla pořídit psího kamaráda. Vybrala jsem si jorkšírskou fenku, Dinku. Koupila jsem jí ne jeden, ale hned několik pelíšků, ovšem tím nejlepším byla moje postel. Nejprve jsem trvala na tom, že pes do postele nesmí, ale když jsem zjistila, jak je příjemné když vedle mě oddychuje chlupaté klubíčko, povolila jsem a za čas si neuměla představit, že by to mohlo být jinak. Problém nastal, když jsme se s přítelem, s nímž jsem chodila už rok, rozhodli, že budeme žít spolu. Pro něho byl pes v posteli něco nepředstavitelného. Po celou dobu co jsme spolu chodili si od Dinky udržoval odstup, je takový ten člověk, který zná zvířata spíš jen z televize a z procházky na čerstvém vzduchu má osypky, zatímco v posilovně je jako doma. Ovšem já jsem Dinku měla už v době, kdy jsem ještě vůbec netušila, že se nějaký Pavel v mém životě objeví. Protože jsem o Pavla nechtěla přijít, zkoušela jsem Dince vysvětlit, že její místo je v pelíšku v chodbě, protože ani to, aby byla v pelíšku v ložnici nebylo pro Pavla akceptovatelné. Její nechápavý pohled a smutek v očích mě hodně trápily. A čím dál víc mě trápilo, když mi začalo docházet, že pro Pavla není pes ničím jiným, než věcí. Říkal, že jsem přecitlivělá a že to je „jen zvíře“. Upřímně se přiznám, že to byl důvod, proč jsme se rozešli. To „jen zvíře“ mě nikdy nezklamalo a za roky, co ho mám, mi dalo daleko víc radosti, než sobecký Pavel. Dinka prostě v mé posteli zůstane a kdo se s tím nehodlá smířit, ten nemá v mém životě co dělat.“

[[related]]

Neumíte si psa v posteli představit už jen proto, kolik na sobě může mít bakterií, špíny, nebo kvůli všudypřítomným chlupům? Může vám však překážet i kvůli zcela jiným věcem. Své o tom ví třicetiletý zubní laborant Vojta. „Pes v posteli by mi sám o sobě nevadil. To mi víc vadí, když sahám v obchodech po ulepených madlech nákupních vozíků, které před tím před sebou strkali špinaví bezdomovci. Moje přítelkyně Radka má čivavu Viki, která je velmi čistotná. Ale Viki mi v posteli vadí z jiného důvodu. Když se chceme milovat, posadí se vedle nás a zaujatě sleduje, co provádíme. Aby toho nebylo málo, tak jednou po „akci“ si Viki přinesla plyšovou hračku a začala s ní provádět to, co jsme před chvílí dělali s Radkou my. Tak to mě fakt dostalo. Pokud se u nás schyluje k milostným hrátkám, je od té doby Viki odsunuta do kuchyně. Vždycky se spolehlivě urazí a pak už do ložnice nepřijde, ale do rána se z toho vyspí a všechno je zase v pořádku,“

Žádná pravidla, která by určovala, zda dovolit či zakázat psovi přístup do postele, neexistují. A i kdyby, byla by jedněmi z neporušovanějších. Jedno je ale jisté: žen, které zklamal muž je spousta. Ale taková, kterou by zklamal pes, je jako hledat jehlu v kupce sena. Kdo by se divil, když žena řekne: „Psa v posteli se nevzdám ani kvůli Bradu Pittovi!“

A co vy? Máte také svého mazlíčka v posteli?

Foto zdroj: profimedia.cz

4.4.2013 12:00| autor: Eva Brabcová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist