Palestinské umění: Bojovnice v barvách rtěnky

Ojedinělá mozaika se stala největším poutákem výstavy na palenstinské univerzitě Birzeit v jordánském Ammánu. Umělec Amer Shomali ji vytvořil z 3500 dámských rtěnek v barevném spektru čtrnácti odstínů. Portrét oslavuje palestinskou radikálku Leilu Khaled, která se na konci šedesátých let účastnila dvou leteckých únosů. „Chtěl jsem představit jiný koncept ženy, než ten konzumní. Namísto obchodní zástupkyně či recepční jsem zvolil ženu-bojovnici,“ vysvětlil autor.

Kdo je vlastně Leila Khaled a proč je zatracovaná i oslavovaná zároveň? Při zmínce o únosech letadla zřejmě nikdo nepochopí, jak se teroristka mohla stát předlohou pro kuriózní umělecké dílo, o němž píše celý svět. V palestinské kultuře jde nicméně o symbol doby i symbol mírového procesu v konfliktu s Izraelem, ačkoli sama Lejla uznává, že jde o nepřesné adjektivum. „Není to proces mírový, je to proces politický, kde je rozložení sil nerovnoměrné,“ prohlásila v minulosti.

[[related]]

V roce 1948 Lejla jako čtyřletá emigrovala s rodinou do Libanonu v rámci masivního odchodu Palestinců z vlasti. V patnácti letech se po vzoru svého bratra připojila k radikálům. První letadlo prý unesla proto, aby se mohla podívat do rodné země. Let z Říma do Atén odklonila do Haify, přičemž nikdo z pasažérů nebyl zraněn. Svérázný kousek ji učinil v Palestině slavnou. Její portrét se šátkem na hlavě a kalašnikovem v ruce se stal rázem ikonou. Právě podle něho nyní po letech výtvarník Shomali sestavil rtěnkovou mozaiku.

Druhý pokus o únos letadla, tentokrát amerického, se Lejle nezdařil. Její komplic byl zabit a ona sama putovala do vězení v Británii, kde byl let ukončen. Při potyčce s izraelskými vojáky se sice mohla bránit ručními granáty, ale neučinila tak, aby neohrozila ostatní cestující. Později byla propuštěna na svobodu v rámci mezinárodní výměny vězňů.

Dneska už Lejla letadla neunáší. Žije poklidný rodinný život v Jordánsku a sem tam vyrazí do Evropy řečnit na levicových shromážděních. Díky schopnosti bojovat bez krveprolití si získala respekt i v jiných zemích než arabských, a tak přestože její rtěnkový portrét působí kontroverzně, dá se pochopit.