Mám problém: Tchyně mi dělá ze života peklo.

Málokterá věc nás dokáže tak rozčílit, jako když nám dává partner za vzor svou matku. Maminka říkala, maminka umí hospodařit, maminka, maminka, maminka. Jelikož si přejeme, aby to doma klapalo, často se obrníme železnou vůlí a nějaký čas dokážeme trpělivě přikyvovat.

Ačkoliv s vámi tchyně doopravdy nežije, její duch je u vás stále přítomen. Bez jejího poradního slova se nekoupí nejen nová televize, ale málem ani kus flákoty na neděli. Vždyť všechno umí a všemu rozumí – na rozdíl od vás. Váš partner to vítá a s nechápavým výrazem štěněte, které udělalo loužičku na koberci, vám hledí do očí: „Co ti vadí? Vždyť maminka nám tak pomáhá! Všechno zvládá, to ty nedokážeš.“

[[related]]

Ta hodná a obětavá žena je u vás záhy víc než doma. Někdy je její snaha pomoci upřímná a je v tom tak trochu nevinně. Jindy jen vy, na rozdíl od muže, postřehnete jed, který dští z jejích očí. Jste tou, která ji připravila o výsadní místo v životě jejího syna. Pod rouškou obětavosti a vstřícnosti do vašeho vztahu s partnerem zasazuje semínka, ze kterých klíčí silná slova a hádky.

Je-li muž z rodu mamánků, vůbec neví, která bije. Pokud máte dostatečně silné sebevědomí, dokážete se přenést přes skutečnost, že nejste jako jeho matka, takové člověčí All in One – vše v jednom, kdy se od vás čeká, že zvládnete výborně vypočítat mzdy, vyčistit odpad, uvařit čínu a striptýz máte tak zmáknutý, že byste se tím mohla živit. Nerozhodí vás, že občas z pračky vyndáte prádlo jak pro trpaslíky, případně várku zelených utěrek. Nejste vše v jednom a berete to s humorem. Hůře jsou na tom ty ženy, mezi jejichž silné stránky sebevědomí právě nepatří. Jednou z nich je i Vanda: „Můj muž byl jedináček. Navíc ho matka měla v téměř čtyřiceti letech, záhy po jeho narození ovdověla a tak na něm doslova visela. Měla pocit, že se mnou její syn snad umře hlady a ve špíně a tak se neustále u nás objevovala s kastrůlky navařeného jídla, sebrala manželovo špinavé prádlo a další den večer ho přinesla čisté a vyžehlené. Samozřejmě, že mi to vadilo. Mělo být však hůř. Když se narodila dcerka, byla u nás tchýně každý den. Měla jsem v prsou zánět, takže jsem nemohla kojit a měla jsem kvůli tomu hrozné výčitky svědomí. Po návratu z porodnice jsem bývala plačtivá, nic jsem nezvládala. Dnes už vím, že to je celkem běžná věc, která potká mnohé novopečené maminky. Tehdy jsem se ale úplně sesypala. Tchyně mi pomáhala, ale všemožně mi dávala najevo, že bez její pomoci by to u nás nefungovalo. Upadla jsem do depresí, a čím hůř mi bylo, tím iniciativněji ona řídila naši domácnost.

Musela jsem nakonec vyhledat odbornou pomoc psychologa. Manžel, ač nerad, přistoupil na jeho návštěvu také a teprve potom jako by otevřel oči. Po několika sezeních pochopil, že jsem vlastně ve své vlastní domácnosti vetřelcem a že vše řídí jeho matka. Začal mi pomáhat a museli jsme jeho matce stanovit hranice, aby si uvědomila, že přichází na návštěvu a ne do svého. Neříkám, že je to dnes ideální, vliv matky tam stále ještě je. Občas se manžel neuhlídá a dá mi najevo, že jeho matka by danou situaci zvládla daleko lépe než já, ale je to již snesitelné a netrápí mě to. Doufám, že se to časem ještě zlepší. Nejsem již tou, která si nechá vše líbit a potom pláče do polštáře. Už umím vyzdvihnout své přednosti a s humorem zlehčit případné nedostatky.“

Poznáváte se? Nebojujte s ní! Mějte ráda sama sebe!

Pokud patříte mezi ty, kterým dělá tchyně ze života peklo, pak se můžete pokusit s ní soupeřit a snažit se být lepší, než ona. Být dokonalou manželkou, pracovnicí, kuchařkou, pradlenou, uklizečkou, chůvou….a k tomu partnerkou a milenkou. Ale můžete se z toho také zhroutit. Lepší je být si vědoma své vlastní ceny, dokázat si uvědomit své dobré vlastnosti a dovednosti a nad tím, že tchýně je jakousi „nadženou“, mávnout rukou. Manželovu matku je sice třeba respektovat, ale pokud ve vás hlodá červíček pochybnosti o vlastní dokonalosti, je třeba si uvědomit, že dokonalý člověk neexistuje. I kdyby to byla žena, která dokáže jednou rukou míchat těsto, druhou žehlit košili, nohou houpat kolébku, zpívat přitom ukolébavku a plašit špačky, aby nesezobaly třešně z vaší zahrádky. Naučte se mít ráda sama sebe, přetáhněte svého partnera na svou stranu a s milou tchyni vyběhněte. Doma jste pánem vy a podle toho by to mělo vypadat.

A jak to vypadá u vás? Máte také problémy s tchyní, nebo jste skvělé kamarádky?

Foto zdroj: profimedia.cz