Nejlepší a nejhorší oscarové momenty!

Přesně jak to poslední měsíc různé jiné ceny naznačovaly, americké Akademii nakonec opravdu bylo bližší optimistické britské retro drama o přátelství, které pomáhá překonat obtíže, než pesimistické americké současné drama, kde se jedno přátelství bortí pod tíhou slávy a peněz. Oscarová noc patřila Králově řeči, která sice proměnila z úctyhodných dvanácti nominací jenom třetinu, zato tu nejdůležitější. Včetně scénáře, filmu a režie.

Do loňska málo známý Tom Hooper tak potvrdil statistiky, že kdo má cenu DGA od sdružení režisérů, dostává i Oscara. A mohl zopakovat svou pěknou historku o tom, jak máme poslouchat maminky, protože právě ta jeho mu řekla o nepublikované australské divadelní hře, z níž se později vyvinula Králova řeč. David Fincher, kterého naopak znají všichni minimálně od roku 1995, kdy šokoval filmem Sedm, na Oscara musí dál čekat. Proslule stydlivému režisérovi možná ani nevadilo, že nemusel na pódium vylézt, když už v publiku nevypadal, že by se cítil zrovna uvolněně.

Herecké kategorie proběhly naprosto bez překvapení. Dokonce ani podivná sebepropagace Melissy Leo nic nezměnila na rozhodnutí jejích kolegů, že si Oscara za Fightera zaslouží. Leo aspoň své vítězství patřičně prožívala a její ne úplně souvislá děkovačka, během níž mávala na balkony a použila zakázané slovo „fucking“, které v USA museli vypípat (u nás ne), patřila k těm zábavnějším.

Ostatní herci už se během té řady předchozích ceremoniálů vycvičili. Takže kolega z Fightera Christian Bale nemluvil deset minut, ani neklel. Stihl ale aspoň udělat reklamu na trenérské služby Dicka Eklunda, muže, kterého právě ve Fighterovi hraje. A pak s ním prý rovnou ze zákulisí zmizel na bar oslavovat.

Vysoce těhotná Natalie Portman, vítězná díky Černé labuti, udržela své hormony v klidu, slzy v očích a vyznání lásky svému snoubenci v mezích důstojnosti, když tentokrát nevykřikovala, jak s ní rád spí, ale poděkovala mu, že jí „dal tu nejhezčí roli, co mě teď čeká“. Instrukce organizátorů, jak děkovat krátce a nevyjmenovávat stovky lidí, ovšem s radostí ignorovala. Nebyla sama. Colin Firth potvrdil, že přát si jeho vítězství za Královu řeč stojí za to už jenom kvůli jeho proslovu. Svá díky obalil do vět o tom, jak jeho tělo zachvacují oslavné taneční impulsy.

Většina děkovných projevů se nudně omezovala na díky kolegům a vyznání lásky manželkám. Třiasedmdesátiletý David Seidler použil část toho, co říkal už na Baftách. Ale i tak bylo poznat, že jako scénárista (Královy řeči) psát umí. Stejně tak Aaron Sorkin, scénárista Social Networku.  Ten ukončil svou řeč vzkazem své dceři: „Tvůj otec právě vyhrál Oscara, takže budu vyžadovat, aby mi tvé morče prokazovalo víc úcty.“ Dánská režisérka Susanne Bier po Zlatém glóbu vyhrála i Oscara za nejlepší cizojazyčný film (Lepší svět můžete zrovna vidět u nás v kinech) a byla zase viditelně roztřesená.

Stejně Oscarů jako Králova řeč, čtyři, má i Počátek, ovšem ten je vyhrál v o něco méně prestižních kategoriích (vizuální efekty, zvuk, střih zvuku a překvapivě i kamera). Na bývalého favorita Social Network zbyly ceny tři, za adaptovaný scénář, střih a hudbu, všechny naprosto zasloužené. Taky Alenka v říši divů si zasloužila Oscary za výpravu a za kostýmy. Ty navrhla Colleen Atwood, stejně jako kostým pro Helenu Bonham Carter na oscarový večer. Při předávání byla kostymérka tak nervózní, že jako jediná úplně všechno prkenně přečetla z papírku. A to vyhrála už potřetí.

Obě nominace proměnil i Příběh hraček 3, jak tu za nejlepší animák roku a tak i za píseň. Tím si Randy Newman vylepši oscarové skóre na 2 výhry z 20 nominací, což nezapomněl zmínit ve svém vtipně skromném proslovu. Krátký animák kupodivu nevyhrál Pixar ale australská smutná Ztracená věc.

I tak se ale největším překvapením večera bohužel stalo to, že moderování Jamese Franca  a Anne Hathaway nakonec vůbec nebylo tak zábavné, ironické a vzrušující, jak jejich historie ze Saturday Night Live i jejich oscarové promo slibovaly. Franco sice celou noc stíhal ještě tweetovat a nahrávat krátká videa na Facebook, tvářit se nad věcí a jednou se na krátký okamžik oblékl jako Marylin Monroe (!). Anne zase stihla šestkrát změnit róbu i účes a zazpívat o tom, jak nemá ráda Hugh Jackmana (což byl samozřejmě vtip, nikdo nemá nerad Hugh Jackmana).

Ale jinak se oba omezovali na to, že byli přesně podle scénáři milí, nevýbojní a usmívající se. Vůbec se k nim nehodilo, že zrovna tenhle ročník se pořadatelé rozhodli neustále vracet do dávné historie Oscarů a být stejně důstojní a uhlazení jako letošní oscarový vítěz. Tohle měl být ten pokus přilákat k televizi mladší obecenstvo?

Nejelegantnější děkovačka:

Colin Firth za slova: „Obavám se, že vás musím varovat. Zažívám neklidné impulsy v horní části břicha, které by se mohly zformovat do tanečních pohybů. Jakkoliv mohou být pro mě radostné, bylo by nesmírně problematické, kdyby se mi dostaly do nohou předtím, než odejdu z jeviště.“

Nezapomenutelní předávající:

Javier Bardem a Josh Brolin ve stejném obleku a tančící cestou k mikrofonu vypadali, že by kvůli sobě snad i opustili své slavné ženy. Ani chemie mezi stabilně zábavným Robertem Downeym jr a Jude Lawem bavila. Ale všechny zastínila jedna z posledních žijících hvězd starého Hollywoodu Kirk Douglas, kterému je 94 let a je to poznat. Než přečetl jméno vítězné herečky ve vedlejší roli, trvalo mu to tak dlouho, až to nakonec bylo vtipné. A ještě flirtoval se všemi herečkami, na které viděl.

Nejvtipnější předávající:

Cate Blanchett, která umění maskérů filmu Vlkodlak komentovala „to je teda nechutné“. Russell Brand, který francouzské oznámení Helen Mirren o cizojazyčných filmech přeložil po svém. A hlavně Sandra Bullock, která předepsané vyznání uznání všem nominovaným nejlepším hercům pojala se sympatickou ironií. „Jeffe Bridgesi, ty už jsi vyhrál loni. To toho nemáš dost?“ Podobný tón jsme čekaly od celého večera.

Nejvtipnější video:

Ukázky z písní z populárních filmů vygenerovaných za pomocí programu auto-tune. Všechny zněly lépe než většina nominovaných za nejlepší song. Především potenciální hitovka z Twiligth ságy He Doesn´t Own a Shirt. Poslechnět si samy.