Dr. Ludský: Bezdětná proti své vůli

Problematiku romské menšiny si tentokrát vzali na paškál i autoři i u nás poměrně hojně sledovaného seriálu Dr. Ludský. Možná i vy si pamatujete případ, který rozvířil vody našeho nejen politického dění, v němž hlavní roli hrála údajně nevyžádaná sterilizace romské ženy. Také Dr. Ludský, kromě starostí s otcem, kterému se v ústavu, kam jej odložil vůbec nelíbí, řeší stejný problém. Na gynekologii totiž přicházejí romští manželé Čonkovi řešit, proč nemůže paní Čonková otěhotnět. Zjistí se, že při posledním porodu podepsala kvůli zdravotnímu stavu souhlas se sterilizací. To však žena popírá a spustí tak lavinu událostí, v nichž nechybí ani vražda primáře, který má s tímto problémem co do činění.

O tom, že jde o záležitost hodnou minimálně diskuze svědčí i fakt, že v době, kdy byl problém údajně neoprávněné sterilizace řešen v našich médiích, se společnost rozdělila na dva tábory. Jedna skupina lidí souhlasně pokyvovala hlavami a tvrdila, že je dobře, že se k tomu někdo odhodlal a začal řešit situaci nadměrného počtu dětí v romských rodinách. Druhá půlka zvedala varovně prst, že jednou nemusí lékaři rozhodovat jen v případě romské menšiny, ale u nás všech.

Sama za sebe říkám, že každá žena by měla mít právo rozhodovat o svém těle a o zákrocích, které na něm budou provedeny rozhodně a bez debat úplně sama. A je jedno o koho půjde, i zda má doma jedno nebo deset dětí. Ať si všichni ti, kteří souhlasí se sterilizací žen bez jejich vědomí, byť dané ženy nemají žádné vzdělání ani inteligeci, upřímě odpoví na otázku, jestli by s tím souhlasili také u své manželky, dcery, sestry, matky, tety…Docela určitě ne. Ač si plně do důsledku uvědomuji ten propastný rozdíl v počtu narozených dětí v romských a ostatních rodinách, myslím, že by to vše šlo řešit úplně jinak.

V době, kdy máme systém sociálních dávek nastaven takto štědře se asi nikdo nemůže divit, že je také hojně využíván. Nevím, ale nebylo by lepší omezit tuto štědrost a přispívat ze státních peněz třeba na maximálně tři děti? A pokud se někdo rozhodne pro čtvrté dítě, považovat jej za člověka, který na to zřejmě má i dostatek finančních možností a nechat jej ať se o něj postará podle potřeb, ale již bez pomoci státu? Myslím, že takový systém by byl podstatně efektivnější a hlavně srozumitelnější pro všechny. Chceš dítě a máš na něj, dobrá. Nemáš na něj, tak si ho holt nepořizuj, protože stát ti nedá ani korunu. Co myslíte, mohlo by to fungovat? Nebo myslíte, že snazším řešením je ona pověstná sterilizace?