Kocour: Eric Bana
Urostlý spořádaný otec rodiny ve filmech nejčastěji hraje pochybující a chybující hrdiny. Při svém talentu a reprezentativním vzhledu se všichni diví, proč z něj pořád není větší hvězda. On sám ale zastává názor, že život není jen o práci, a spokojeně žije v rodném Melbourne, daleko od Hollywoodu.
„Eric je velmi jemná duše s obrovským smyslem pro humor. Je to vlídný obr,“ říká Steven Spielberg, který urostlého Australana režíroval v rozhněvaném thrilleru o kolotoči politického násilí Mnichov. Bana tam hrál agenta Mossadu, kterého během plnění příkazu pomstít se za masakr izraelských sportovců na olympiádě v Německu přepadnou pochybnosti o morálce celého úkolu. Což je role, kterou hraje často – muž, který má všechny předpoklady, aby se stal hrdinou, ale nějak se k tomu nemůže úplně odhodlat.
Eric Bana má teoreticky zase všechny předpoklady (charisma, sex-appeal, talent), aby se stal hollywoodskou hvězdou. A všichni se přitom pořád diví, že jí pořád úplně není. Tenhle příslib velké budoucnosti jim dal film Drsňák Chopper, drama o nechvalně proslulém australském kriminálníkovi Marku „Chopperu“ Readovi. Divácký i kritický hit, kvůli němuž Bana ztloustnul o patnáct kilogramů, nechat se pět hodin denně pokrývat falešným tetováním a získal cenu od Australského filmového institutu (AFI).
Chopper se dostal i do Ameriky a Bana s ním. Začal tam další akční rolí, ve válečném dramatu Černý jestřáb sestřelen, jeho vstupenkou do první ligy se měl stát (anti)superhrdina Hulk. Jenž režisér Ang Lee z komiksové zábavy udělal psychologické drama, což bohužel mnozí neocenili, takže očekávaný hit se nedostavil. A Troja bez bohů, kde hrál ušlechitlého a dokonale hrdinského Hektora, zase byla moc bezduchá a moc plná Brada Pitta.
Po Troje v USA poznali, že i Bana se svou postavou a vzhledem citlivého drsňáka líbí divačkám, a začali ho zvát i do filmů určených víc pro ženy, jako Králova přízeň nebo Zakletý v čase. Banova filmografie je tak dneska už poměrně široká. Má v ní padoucha (Star Trek), menší australské filmy jako rodinné drama Romulus, můj otec, za které dostal druhou cenu AFI. A nechybí tam ani komedie, s níž kdysi doma v Austrálii začínal, když si troufnul vystoupit „na stojáka“ v hotelu, kde se živil jako barman. Následující šňůru podobných vystoupení po barech a klubech bral jako svou vlastní hereckou školu. Taky se díky ní dostal do televize, kde se proslavil třeba parodiemi hollywoodských hvězd.
Jeho televizní kariéra skončila, když nezájem diváků v roce 1997 položil už po několika epizodách jeho vlastní The Eric Bana Show. Zklamání mu tehdy pomohla překonat svatba s televizní publicistkou a „přestup“ k filmu. Jeho filmový kariéra se zatím drží, v červenci se u nás po dvou letech zase ukáže v kinech v originálním thrilleru Hanna. Akorát si novináři opakovaně stýskají, jak by rádi zase někdy viděli Banu zazářit jako v Chopperovi.
Další fakta o Ericu Banovi:
Narodil v srpnu 1968 jako Eric Banadovich, jako druhý syn chorvatského otce a německé matky. V rodném Melbourne pořád žije, teď už se svou ženou a dvěma dětmi.
Herectví miluje, ale říká: „Myslím si, že lidi nedefinuje jejich práce, ale jejich zájmy.“ On sám je velký automobilového nadšenec. Jezdí závody a o své celoživotní lásce k 1974 Fordu Falcon coupe natočil dokument Love The Beast, kde taky zkoumá, jak je důležité mít koníčky a přátele.
K tomu pomáhá několika charitativním organizacím.
