Má první láska šanci na celoživotní úspěch?
Pravá láska je jen jedna, tvrdí romantici, a v mládí jsem tomu skutečně věřila. Každého kluka, do kterého jsem se zbláznila, jsem považovala za „pravou lásku“, až mi konečně docvaklo, že jsem „těch pravých“ milovala už šest. Jak je možné, že se někdo jednou zamiluje a vydrží mu to na celý život? A jsou takové páry vůbec?
Zdroj: archiv redakceO jednom takovém vlastně vím. Kamarádka Lucka se za kluky nikdy moc nehonila. Kamarádila s nimi, ale nepouštěla si je k tělu. Nikdy se mi nesvěřila, že by se jí někdo líbil, ačkoli já jsem se jí zpovídala ze svých srdíčkových trápení pravidelně a s řádnou intenzitou. Teprve na vysoké škole se najednou všechno zlomilo – narazila tam na spolužáka, který ji fascinoval. Dokázala o něm mluvit hodinu v kuse, přičemž se trýznila obavami, že pro něho není dost krásná ani vzdělaná. Z jejího vyprávění jsem usoudila, že dotyčný musí mít tvář Brandona Walshe a čestný charakter Mirka Dušína. Skutečnost byla o mnoho prozaičtější a neubránila jsem se úsměvu, když jsem onoho idola na vlastní oči viděla, ale k zamilovanosti růžové brýle patří. Nicméně Lucka se skutečně nemusela bát, že by pro něho nebyla dostatečně krásná ani chytrá, a nemyslel si to ani on. Protože to byl odmalička zanícený knihomol a rozený intelektuál, strukturu ženského těla znal do té doby jen z učebnic biologie. Také Lucka byla jeho první pořádnou známostí. Jsou spolu už deset let a mají dvě ratolesti. Příběh jako z románu, že?
Většina dalších lidí z mého okolí mě naopak utvrzuje v přesvědčení, že se při první lásce člověk spíš učí, jak si má ve vztahu počínat. A samozřejmě se učí chybami. Kamarádka Jana byla hodně překvapená, když se vrátila domů po měsíční stáži v zahraničí a našla poloprázdný byt. Přítel, její první láska z gymnázia, se kterým žila už devět let, se jednoduše vypařil a nenechal ani vysvětlující dopis na rozloučenou. Protože já sama už mám vztahů-nevztahů za sebou několik a konce byly všelijaké, okomentovala bych to tvrzením, že pro takového sraba, co se neodváží oznámit vám rozchod do očí, je škoda slzí. Ale Jana se zhroutila. Sen o pohádkové lásce až za hrob se najednou sesypal jako domeček z karet a neuměla si představit, že by ještě někdy v někom mohla spatřit toho pravého rytíře. Asi rok chodila jako tělo bez duše a pak se najednou zaláskovala. Přišlo to náhle, z čista jasna a do dvou let byla svatba. Myslím, že se jí úspěšně povedlo předešlý vztah přehodnotit.
Mnohem těžší to bude asi pro Helenu, která už od svých dvanácti obdivovala jednoho z kamarádů svého bratra. Byl o sedm let starší, takže ji vždycky vnímal spíš jako dítě, ale když jí potom bylo asi dvaadvacet, vetřela se mu s úspěchem do zorného pole. Výhodou byl fakt, že se zrovna rozváděl. Helena je přesvědčená, že k tomuto muži celoživotně patří a nemůže to být jinak. Když ji na čas opustil, protože se snažil napravit vztah s bývalou manželkou, psala mu každodenně zoufalé e-maily a začala nehorázně holdovat alkoholu. Ve chvíli, kdy se její Mr. Right s manželkou definitivně rozešel, přisála se na něj jako klíště a už se ho nepustila. Hlídá ho na každém kroku a žárlí na každou sukni, která se přiblíží byť jenom k plotu. Nevím, do jaké míry takové stíhání jejímu muži vyhovuje, a docela se bojím, že to nedopadne dobře. Náš společný kamarád ho totiž přistihl s rukou v rozkroku své švagrové. Nikdo se to ovšem neodváží Heleně říct…
A co vy? Jak dopadla vaše první láska?
