Jak se staví sen: Luxus z domu hrůzy
Poslední díl oblíbeného pořadu o bydlení: Jak se staví sen byl pro mě šokem. Šokem v tom smyslu, v jakých podmínkách jsou lidé i v jednadvacátém století ochotní a schopní bydlet. Proměnit podkrovní bydlení v katastrofickém stavu paní Marcely Šmídkové si vzal na starosti designérský tým ve složení Simona Fritz a Zdeněk Němec a práce to nebyla v žádném případě jednoduchá.
Zdroj: archiv redakceOno dát do kupy něco tak příšerného, v čem paní Marcela dosud žila, není samo o sobě těžké, protože každá změna bude k lepšímu, ale práce měli oba designéři i jejich pomocníci až nad hlavu. Všechny stěny v bytě byly popraskané, ze zdí koukaly dráty elektrického vedení, v katastrofickém stavu byla i podlaha s linem a nevzhledným kobercem vrstveným přes sebe. Jako něco pro mě naprosto nepochopitelného pak byly dva škopky, které pamatuji z dětství z babiččiny chalupy a v nichž dodnes paní Marcela myje nádobí. K nepochopení je pro mě také to, že paní Marcela žije v domě se svým synem, který jí s úpravou dosud nepomohl. Ba co víc, vztahové problémy jí svého času donutily, aby bydlela v garáži. Je mi jasné, že ne každý si může dovolit moderní bydlení v nejnovějších trendech, ale zútulnit si domov lze přeci i levně a jednoduše. No, shrnuto a podtrženo, tuto práci jsem týmu odborníků opravdu nezáviděla, o to víc mě překvapil konečný výsledek.
Designéři se museli popasovat nejen s komplexní předělávkou stěn, ale také s poměrně malým prostorem, kam bylo nutno napasovat nejen kuchyň, ale také obývací pokoj. Ovšem povedlo se jim to na výbornou.
Nejsem si úplně jistá, jestli byla dobrá volba tolika bílé barvy kvůli komplikované údržbě, ale rozhodně pořádně pokoj prosvětlila. Tapeta s holými kmeny stromů by se mně osobně do bytu nelíbila, působí na mě nevesele. Vůbec neživé prvky do interiéru i v podobě suchých větví nemám moc ráda, překvapilo mě ale lino na stěně, které se mi naopak celkem líbilo. Kuchyň ve fialovém odstínu s vysokým leskem působí luxusně. Zaujala mě i netradičně řešená digestoř.
Velmi zajímavý prvek v novém interiéru paní Marcely je biokrb. Diseginéři zvolili jednak elektrický krb na stěnu, který má napomoci k ohřátí jinak studené místnosti (údajně je v zimě v předělávané místnosti běžně patnáct stupňů!), ale také netradiční malý krb na biolíh, který lze libovolně přenášet.
Myslím, že nadšení paní Marcely bylo nefalšované a opravdové. Přejme jí, ať se jí v novém dobře bydlí…
