Jak mluvit s dětmi o sexu

Na nejčastější otázky, týkající se tohoto tématu odpovídá MUDr. Zlatko Pastor.

Jak s dětmi mluvit o sexu a jak je nezahltit něčím, co stejně ještě nemohou chápat?
Rodiče to někdy přeženou nebo informacemi dítě zmatou a to je pak medvědí služba. Začnou totiž dítě na oblast sexuality zbytečně moc nebo nevhodně upozorňovat a ono na to ještě není zvědavé. Na moment „už je to tady, už se zeptal“ se mnozí lidé zbytečně moc připravují. Váš pocit, že to je něco, u čeho se zapotíte, upozorňuje na vaši nevyrovnanost a na to, že předjímáte nějaký problém. Jste si nejistí, protože se v tom nevyznáte.

Přitom by bylo ideální se o tom bavit bez nepřiměřených emocí?
Ano.

I když děti nejsou přitahovány sexuálně, mohou se zamilovat?
Děti jsou schopny všech sexuálních emocí nebo jinak řečeno emocí se sexualitou spojených. Prožívají zamilovanost, erekci, sexuální vzrušení, orgasmus… ale nedávají tomu ten ryze sexuální podtón.

Vždyť se děti ve školce „zamilovávají“ a pusinkují…
Ano, ale protože to někde viděly a experimentují. Jsou to dětské hry a pomaličku se u nich otevírá cit pro mužské a ženské role. Nemá to ale erotický podtón. Děti se nesbližují sexuálně, nesouloží. Sexuální přitažlivost se dostaví až se sexuální dospělostí a emocemi v pubertě. Dítě před pubertou moc nechápe dvojsmysly, bere všechno, jak to je.

Co má dělat maminka, když náhodou přistihne chlapečka, jak se uspokojuje? Jako že nic? Odejít s pocitem „nebudu ho rušit“?
Jestliže to dělá v pokoji a pod dekou a ona tam nečekaně vkročí, má vyplout a samozřejmě dělat, že si toho nevšimla. Ne ho chytit za ručičky, že „tohle slušní chlapečkové nedělají“. Oni to totiž dělají všichni chlapečkové, dělá to i tatínek a jeho kamarádi, což mu samozřejmě nemusíte říkat. Případy, kdy dítě masturbuje na veřejnosti nebo před cizími lidmi, jsou výjimečné. To se samozřejmě nedělá. To je ta hranice, kdy musíte dítě poučit, že „toto se mezi lidmi nedělá“ nebo „ to si nech na jindy, až budeš sám“.
Vysvětlíte dítěti, že slušní chlapečci na veřejnosti nemasturbují, stejně jako například nemluví sprostě. To je ten výchovný aspekt celé věci.

Panuje dnes ještě mýtus, že je sebeuspokojování zdraví škodlivé?
Nebojte se, že se bude dítě při masturbaci nějak ničit. Že to bude mít neblahé psychické a sexuální následky. Nebude. On bude masturbovat jen podle svých potřeb. Dětská masturbace je základní požitková libost, nepramení z přetlaku pohlavních hormonů. Platí ale pravidlo, že čím víc na to budete dítě upozorňovat, tím víc ho to bude zajímat… Je v pořádku, když si dítě rozvíjí sexualitu, ale ať to dělá přiměřeně a v intimním prostoru.

Jak zareagovat, když vás dítě přistihne při sexu? Jak to dítě vnímá?
I něžnou soulož vnímá dítě jako něco agresivního. Nechápe, co rodiče dělají a zneklidní ho to. Myslí si, že si ubližují, nedokáže to adekvátně vnímat. Něco takového vidět je pro malé děti zkrátka krajně nevhodné.

Mnozí rodiče chodí doma svlečení a je to přirozené, není na tom nic špatného – lidé se koneckonců nerodí oblečení. Ale určitě není dobré, když před dětmi souložíte nebo se věnujete nad míru nějaké erotické aktivitě včetně vášnivého líbání. Když se dva lidé pohladí a políbí, tak na tom není nic zvláštního, ale předvádět byste se dítěti neměli. Když už se to stane, tak mu vysvětlete, že je všechno v pořádku. A příště se toho vyvarujte.

Jak?
Zamykejte se.

Co nahota doma. Ano nebo ne?
Volnější morálka s převlíkáním je přirozená. Dítě v předškolním věku nevnímá vaše prsa eroticky, kouká na ně stejně jako na uši.

Může špatná sexuální výchova napáchat nějaké škody?
Sexuální výchova se má provozovat od začátku, o tom není nejmenších pochyb. Je ovšem otázka, kdo by ji měl provozovat a v jakém rozsahu. Když jsou děti odmala vychovávány v tom, že je sex něco ošklivého, špinavého, něco, co se dělat nemá a tyto představy u nich zapustí kořeny již v těchto letech, tak se to – zejména u žen – těžko odbourává.

Mozek se zasekne. Z takové holčičky jednou vyroste primárně asexuální žena, která projevuje všechny sexuální problémy. Muži to díky svým pohlavním hormonům snadněji překonají, jsou spontánnější a jejich sexuální potřeby razantnější. I když mají puritánskou výchovu, tak masturbují, protože to pro ně je naléhavost, nemohou si pomoci. Mohou se ale při masturbaci a milování trápit, že dělají něco špatného. Ženy ale nemají androgeny (mužské pohlavní hormony), takže ta pronikavost tam není tak velká a výchova může napáchat více škod.

Problém je v tom, že většina lidí není vyrovnaná se svou vlastní sexualitou a přenáší to na lidi kolem sebe, včetně dětí. Nevědí, co sami se sebou, nevědí, jestli je tohle nebo tamto správné – natož aby to říkali někomu jinému. Nevědí, „co si o tom myslet“. Koresponduje to s úrovní vzdělání, sociální komunikací a kulturností dané společnosti.

Jak reagovat, když se dítě začne samo od sebe ptát na věci kolem sexu?
Informace neškodí – ale musejí být kvalitní. Když nějakému tématu tak úplně nerozumíte, je lepší hovořit doporučenými frázemi nebo to nechat na někoho zasvěceného. Sexuální výchova by měla být už v mateřských školách. Je to lepší, než ji nechávat na bezradných rodičích, jejichž rodiče byli také bezradní… rodiče našich rodičů vyrůstali v asexuální společnosti, kde bylo tabu o sexu hovořit. Běžnou „antikoncepcí“ byla interrupce. V učebnici biologie se stránky s pohlavními orgány přeskakovaly. Málokdo uměl o své sexualitě hovořit otevřeně.

Je dnes povědomí lidí o sexualitě lepší?
Lidé ani dnes pořádně neznají anatomii pohlavních orgánů. Ve znalostech existují velké rozdíly. Ženy nevědí, co je hrdlo děložní, nevědí, jaký je rozdíl mezi dělohou a vagínou, myslí si, že souloží do dělohy. Muži neznají genitál své ženy, nevědí, kam vlastně strkají penis. Většina populace neví, kde dojde k oplodnění vajíčka. Myslí si, že k otěhotnění dochází v děloze, ale ono je to ve vejcovodu.
Nevědí o plodných a neplodných dnech.

Při zjištění těhotenství žena často řekne: jéje, to jsem pila a už jsem byla těhotná! Bude dítě postižené? Ale neví, že než se embryo usadí v děloze, visí tak trochu ve vzduchoprázdnu, neovlivněno výživou matky. Takže než vám vynechá menstruace, můžete dělat cokoliv. Příroda je chytrá.
Sexuální výchovu by měl dělat někdo, kdo zná biologické souvislosti.

Připraveno ve spolupráci s babyweb.cz