Hollywood ztratil Elizabeth Taylor

Její zdraví už dlouho nebylo zcela bez problémů. Posledních šest týdnů strávila v nemocnici v Los Angeles. Když tam skonala, všechny její čtyři děti byly u ní.

Dva syny porodila druhému manželovi, britskému herci Michaelu Wildingovi, jednu dceru producentovi Michaelu Toddovi, manželovi číslo 3. Další dceru adoptovala s Richardem Burtonem, největší láskou svého života, kterého si vzala dvakrát a s nímž natočila i dva své nejslavnější filmy, Kleopatru a Kdo se bojí Virginie Woolfové.

Za velkolepou a velkolepě skandální Kleopatru získala milionový honorář, nejvyšší ve své době.  Za drásavě hysterickou ženu ničící sebe i druhé v krutých manželských hrách ve Virginii Woolf získala druhého, toho zaslouženého Oscara. Prvního jí dali v roce 1961 za drama Telefon Butterfield 8 (kde hrála prostitutku vysávající muže) a za to, že nedlouho předtím neumřela, když kvůli potížím s plící strávila nějakou dobu v kómatu.

Doktor o ní tehdy řekl, že je odvážná bojovnice a to platilo i o některých jejích postavách. Smyslné a silné ženy uměla dcera amerických rodičů narozená v Londýně podat skvěle. Stačí se znovu podívat na Kočku na rozpálené plechové střeše, jeden z filmů, v nichž v 50. letech dokázala, že se nehodlá spokojit jenom s rolí ozdoby a že z krásně holčičky z Lassie se vrací dospěla v ještě krásnější herečku. S porcelánovou pletí, havraními vlasy a fialkovýma očima tak uhrančivýma, že se po ní jmenuje diamant.

Ona sama byla taky diamant. Nejen krásou, ale i výdrží. Přežila zlatý věk Hollywoodu. Přežila pět ze svých sedmi manželů, své blízké přátele Montgomery Clifta, Michaela Jacksona nebo Rocka Hudsona po jehož smrti se začala zuřivě angažovat v boji proti AIDS. Přežila závislost na alkoholu, nádor na mozku, porod císařským řezem, po němž už nesměla mít děti, potíže se zády. A i když nakonec svým zdravotním problémům podlehla dřív, než oslavila osmdesátku (což by bylo příští rok v únoru), pořád pro nás zůstane inspirujícím symbolem nezdolnosti.