Boj o trůn
Intriky, vraždy, incesty a jiné tragédie byly v prvním století před Kristem na denním pořádku. A tak není divu, že i samotná Kleopatra se podílela na vraždě svého královského otce, a to v roce 51. př. n. l. V té době jí bylo pouhých 17 let. Podle závěti Prolemaia XI. se Kleopatra spolu se svým bratrem Ptolemaiem XII. stala královnou. Zajímavé na tom je, že spoluvláda dvou panovníků tehdy v Egyptě znamenala manželství. Aby toho nebylo málo, byl Kleopatřin bratr ještě nezletilý (bylo mu asi deset let), a tak vznikl triumvirát, jenž převzal moc nad královstvím. Není divu, že Kleopatře se tento stav věcí vůbec nelíbil a prohlásila radu za nelegitimní a zbavila se svého poručnictví.
Netrvalo dlouho a Kleopatra vládla sama, což dokazují ražené mince s jejím portrétem. Oporou jí byla v té době dominantní římská říše. Porušení staré tradice osamocené vlády krále vzbuzovalo nelibost, čemuž ještě přispěla neúroda, občanské války a Pompeiova žádost o obilí. Tu Kleopatra nemohla odmítnout a v Egyptě vypuklo povstání. To byl důvod, proč Kleopatra musela v roce 49. př. n. l. utéct ze země.
Ve vyhnanství
Neví se, kam Kleopatra uprchla, ale s sebou dostatek zlata na zahájení bojů o návrat k moci. Podporu nalezla v Arábii i Sýrii, kde postavila armádu. Ke střetu armád ale nedošlo, protože situace se vyvíjela zcela jinak – do Egypta uprchl Pompeius, jehož triumvirát popravil. Záhy do Alexandrie dorazil i Julius Caesar, který tak é Pompeia pronásledoval. Jeho hlavu dostal jako dar od Ptolemaia. Poté vzal Caesar nitky osudu do svých rukou.
Znovuzískání moci
Rychle na vývoj událostí reagovala Kleopatra. Existují dvě domněnky, jak se jí podařilo vrátit se zpět: podle první si ji Caesar předvolal, podle druhé mu setkání nabídla ona (vyberte si sami). Caesar uznal Kleopatřin nárok na trůn a jako spoluvládce určil jejího již zmiňovaného bratra. Hnidopichové toto rozhodnutí připisují Kleopatřině kráse a je fakt, že Julius Caesar měl slabost pro ženskou krásu. Žádná klid se ovšem nad Egyptem nerozhostil, proběhly útoky na římská vojska a mladší sestra Kleopatry Arsinoé se přidala k povstalcům a prohlásila se královnou. Caesar ovšem královský palác ubránil a povstání potlačil. V březnu 47. př n.l. porazil povstalce v bitvě u Kanóbu, při níž se utopil Ptolemaios XII. a Arsinoé byla zajata.
Pletky s Caesarem
Po úspěšných tazích vzal Ceasar Kleopatru na plavbu po Nilu, která trvala dva měsíce. Bývá označována za svatební, ačkoliv fakticky ke svatbě nedošlo. Ovšem i tak je možné říci, že jako manželé vystupovali. Po této cestě Caesar Egypt opustil, ale zanechal tam tři legie. Poté Kleopatra porodila syna a otcem určila Caesara. Jeho jméno sice bylo Ptolemaios Filopatór Filométór, ale mnohem známější je přezdívka Kaisarión (tedy malý Caesar). Julius Caesar byl 15. března 44 př.n.l. zavražděn, ale jeho dědicem se nestal malý Kaisarión. V tu dobu byla Kleopatra v Římě, ale dokázala si mnoho tamních lidí znepřátelit a rozhodla se vrátit zpět do Egypta. Její bratr, spoluvládce a oficiálně manžel zemřel (prý ho nechala otrávit) a na trůn se dostal její syn, který ovšem nebyl jako král uznán. Vypukla válka a Kleopatra si lid získala přídělem mouky chudým.
Techtle, mechtle s Marcem Antoniem?
Marcus Antoniu byl pověřen urovnáním problémů ve východní části Římské říše, v této době se Kleopatra snažila vystupovat jako suveréní vladař, nezávislý na Římu. Antoniu to akceptoval a zorganizoval setkání, které proběhlo zcela v režii Kleopatry. Ta spáchala sebevraždu po námořní bitvě u Actia, v níž Antonius podlehl Octavianovu loďstvu. Podle pověsti se Kleopatra nechala uštknout hadem. Byla poslední panovnicí Egypta ve starověku, po její smrti připojil Octavianus Augustus državy Ptolemaiovců k římské říši.
Těžko říct, jaká Kleopatra skutečně byla. Její krása i chytrost byly a jsou stále pověstné. Možná to byla jen obyčejná žena, které osud připravil mnoho zkoušek.
Femina tip: Chcete-li se ponořit do období starověkých intrik, sledujte seriál Řím na HBO. Už v pátek 5.10. zde začne druhá řada oblíbeného historického projektu, jehož hlavními postavami jsou římští vojáci Lucius Vorenus a Titus Pullo.