Dvě generace v jednom bytě, zvládnete to?

Pětadvacetiletá Jana zaklapla dveře bytu. „Konečně mě nebude sledovat „velký bratr“, respektive „velká sestra“, pomyslela si v duchu. Přišla o práci a s přítelem už nemohli utáhnout pronájem bytu. „Nechcete se přestěhovat k nám? Místa je tu teď víc než dost,“ nabídla jí pomoc matka. Janin mladší bratr se nedávno odstěhoval za přítelkyní do sousedního města a jeden z pokojů prostorného 3+1 zůstal prázdný. Martin vycházel se svojí budoucí tchyní a tchánem dobře, tak nebylo co řešit. „Jasně, mami,“ přikývla Jana. Kdyby tušila, co se bude dít, nejspíš by si to rozmyslela…

Matka jako rušivý prvek
„Mamka je jako můj stín,“ stěžuje si nad kafem. „Pořád kontroluje, co právě dělám. Nezaklepe, vejde k nám s tím, že si právě uvařila kávu, jestli nechceme taky. Když odmítnu, za hodinu se přijde zeptat na něco jiného. Ruší mne to, otravuje. Přece když budu něco chtít, poprosím ji, ne?“ chrlí ze sebe svoje problémy. „Nejhorší je, že to čím dál víc vadí Martinovi. Aby se tomu vyhnul, raději zůstává do večera v práci a chodí domů teprve tehdy, když už ví, že máma spí. Začíná být nervózní, hádáme se kvůli hloupostem. Jestli to takhle půjde dál, časem se rozejdeme,“ dodá rezignovaně.

Abyste nedopadli stejně jako Jana
Pokud vás osud, ať už z jakýchkoli důvodů, zavál do jednoho bytu s rodiči, jasně se dohodněte o systému placení. Vymezte si také své soukromé a společné zóny. Do soukromých budou patřit pokoje, do společných předsíň, chodby, kuchyň a sociální zařízení. Domluvte se na harmonogramu použití kuchyně. Staří rodiče ji mohou mít k dispozici od vašeho ranního odchodu do práce po celý den, vy v ní začnete řádit, až večer kolem šesté dorazíte domů.
Choďte k druhé rodině skutečně jako na návštěvu. Než vejdete do pokoje, zaklepejte a zeptejte se, zda na vás mají čas a náladu. Pokud ne, respektujte to a nevnucujte se. Na oplátku ale vyžadujte totéž. Pozor! Nevítané návštěvy v soukromých prostorách druhé rodiny v době, kdy je mimo domov, se přísně zakazují! Není jistější zabiják vztahů než tušení, že se mi někdo bez mého vědomí hrabě ve věcech.

[[related]]

Jak to přežít ve zdraví a bez rozvodu?
Respektujte životní styl svých rodičů, i když vám třeba v některých ohledech úplně nevyhovuje. Že neusnete bez puštěného rádia? Noční klid platí od desíti večer do šesti ráno a existují kvalitní modely sluchátek, takže svojí zálibou nebudete nikoho obtěžovat.
Snažte se jim pomoci s údržbou domácnosti. Navrhněte třeba, kdy se vám hodí umýt okna, a domluvte se. Rodiče by měli zohlednit, že pracujete a nechtít po vás tuto činnost v době, kdy máte být v zaměstnání. Dohodu ale dodržujte.
Pokud nastane neobvyklá situace, která vybočuje ze zajetých kolejí (chcete si pozvat přátele apod.) informujte je o tom předem. Mějte pochopení, že už nejsou nejmladší a některé změny je mohou vyvést z míry.
Pochopitelně může dojít k nedorozumění mezi vaším partnerem a vašimi rodiči. Netvařte se, jakoby se vás věc netýkala. Snažte se být neutrálním prostředníkem, který vše vyřeší k oboustranné spokojenosti. Nestraňte ale svým rodičům a podpořte partnera. Jedině tak se u vás doma nebude cítit jako na válečném území.

Jste v opačné pozici?
Nekritizujte nebo nepoučujte svého dospělého syna nebo dceru před jeho partnerem. Může to vnímat jako shazování svých schopností. Chcete-li mu třeba vytknout, že si po sobě neuklidil boty, udělejte to mezi čtyřma očima.
Nekontrolujte každý krok mladých. Že jsou dvě hodiny ráno a vy nespíte, protože se váš syn ještě nevrátil z jakési oslavy? Je plnoletý, zodpovídá za sebe sám a má právo občas si vyrazit z kopýtka.
Nezasahujte do vztahu vaší dcery nebo syna. Poznámky typu: „Kde byl tvůj Petr včera večer? Přišel nějak moc pozdě!“ jsou jako kyselina. Zamilovanost vaší dcery spolehlivě naleptají a neprospějí nikomu. I kdybyste nakrásně věděla, že se Petr fláká po hospodách, pravidla svého vztahu si určují výhradně oni.