Známe věty, které nejvíce bolí. Vyvarujte se jich!

Počítejte do deseti…

…nebo rovnou do dvaceti. Pokud cítíte, že se vám na jazyk derou slova, kterých byste mohla později litovat, rozhodně je lepší mlčet. Ten, kdo ví, že to jen tak nedokáže, může zkusit právě oblíbené počítání před tím, než například zodpoví partnerovi nějakou kritickou otázku. Jenže někdy ani to nepomáhá, a potom je nejužitečnější rovnou „vyklidit“ pole. Odejít do jiné místnosti nebo ještě lépe někam ven, s tím, že se k debatě vrátíte později. Je to nejrozumnější věc, kterou můžete udělat, když si přestáváte být jistá se sebeovládáním. A jaké jsou ty nejhorší věty, kterými můžeme své okolí počastovat?

Co by od vás neměl/i/y slyšet:

• partner:

Jsi naprosto k ničemu… Takhle věta má mnoho podob. Od „jsi absolutní nula“ až po „jsi úplně neschopný“. Důvodů, proč něco takového neříkat, je povícero. Tím hlavním je, že druhému srážíte sebevědomí, které si pravděpodobně bude poté chtít zvyšovat jinde. Jako další následuje fakt, že jste si tohoto partnera sama vybrala a zatřetí to není tak úplně férové tvrzení. Pokud se tedy na partnera zlobíte, že něco konkrétního nezvládl, takto mu to rozhodně nedávejte najevo.

• sourozenec:

Rodiče ti stejně vždycky nadržovali… I kdyby byla taková věta založena na částečné či úplné pravdě, nechte si ji pro sebe. Jednak proto, že sourozenec se nemá jak bránit, a zadruhé protože teď jste dospělí a vaše šance se vyrovnaly. Není třeba proto vyčítat bratrovi nebo sestře to, co se stalo v dětství a co nemohli oni sami příliš ovlivnit.

článek

• rodiče:

Nesnáším vás… I taková slova mohou v afektu vyklouznout z nejedněch úst. Hádkám a nedorozumění s rodiči se někdy nedá vyhnout, ale některé věci bychom neměli říkat za žádnou cenu. Je samozřejmě těžké se udržet, pokud vztahy v rodině nejsou zdaleka ideální a rodiče vám život moc neulehčili. Je však vždy lepší jim odpustit, a jít dál. Jestliže ublížili oni vám, nemá vůbec žádný efekt jim to oplácet, byť slovně.

• přátelé:

Nepotřebuji vás… Nikdo není dokonalý. Ani my, ani naši přátelé. Někdy nás dokážou navíc pěkně naštvat, a tak si už už chceme ulevit poznámkou o tom, že si bez nich vystačíme. Ovšem pozor, takovou hláškou můžeme ublížit nejen jim, ale i sami sobě. Přátelé jsou potřeba v každé době a neměli bychom je od sebe silnými slovy odhánět. Ani když se zrovna nezachovali tak, jak jsme si přáli nebo předpokládali.

• děti:

Na to nemáš… Ať už vaše děti fantazírují o čemkoli, neshazujte jejich sny uštěpačnými poznámkami. I když víte, že jsou jejich představy mimo reálný život, nemusíte jim to hned říkat, však ony na to přijdou samy. Nic nezabolí dětskou duši více než nedůvěra. Moudré rady si proto nechte pro sebe, a uvidíte, že si o ně časem možná dokonce samy řeknou. Nevhodné načasování a opakování, že tohle rozhodně nedokážou, je jedině raní.

Jaké věty byste zakázaly ostatním vy, milé čtenářky? Nebo vám někdo dokonce nevhodnými slovy ublížil? Napište nám, na co bychom si měly dávat pozor!

Foto zdroj: profimedia.cz