Země, kde rodí muži
Že byste v takové zemi také chtěli (nebo spíše chtěly) žít? Žijete.
S tím, jak se postupně porod přesunul z domovů do nemocnic a stal se záležitostí zdravotnické péče, přestalo být plně v kompetenci rodící ženy to, na jakém místě přivede své děťátko na svět, zda už nastal jeho čas, jak dlouho nebo v jaké poloze bude rodit. To vše najednou začal určovat muž – doktor, který s pomocí různých přístrojů a medikamentů tento přirozený proces ovládá. Ženy doktorky většinou jejich přístup přejaly.
Některé rodičky rády vše svěří do rukou lékařské autority a těm, které mají jinou představu, často nezbývá nic jiného, než se podřídit a smířit se s běžnou praxí v nemocnicích. Pro mnoho žen je nakonec porod na zádech, pod vlivem medikamentů, s rutinním vyholením a nástřihem velkým traumatem, pro většinu jen ošklivou vzpomínkou. Z porodu se stal strašák – příšerný zážitek, který se však musí vydržet pro to, aby rodiče měli krásné zdravé dítě. A to za to stojí.
Ovšem jde to i jinak, ve vyspělém světě existuje svobodná volba, když chce žena medikamenty proti bolesti nebo na urychlení celého procesu, dostane je. Když věří v přirozenost procesu zrození a svému tělu, přivede své dítě na svět podle svého. Dokonce i v našich porodnicích se blýská na lepší časy. Práva a přání žen už začínají být respektována, mnohde je nabízena volba porodní pozice, není vnucováno holení, klystýr, ani chemické úlevové prostředky.
Mnohde však stále rodí muži a i v těch porodnicích, kde pracují s porodními plány a snaží se respektovat přání nastávajících maminek, je stále co zlepšovat. I tam se lze setkat s tím, že lékaři z přílišné opatrnosti raději zvolí bez indikace císařský řez, přesvědčí matku o aplikaci epidurální analgezie, rutinně nastřihují, zbytečně porod urychlují, nebo se snaží přece jen rodičku vmanipulovat do pozice na zádech. A to všechno jsou zásahy, které ohrožují zdraví či život matky a dítěte nebo přinejmenším porod komplikují a podepisují se na psychice matky.
Problémem je, že ženy často ani nemají zájem samy převzít svou roli a rády delegují odpovědnost na druhé. Přitom se ochuzují o to nejkrásnější, co v životě mohou zažít, přivést dítě na svět vlastními silami bez jakýchkoliv zdravotních následků. Zvykli jsme si lékařům bezmezně věřit a přestali naslouchat a důvěřovat vlastnímu tělu. Bohužel od lékaře se dnes nedozvíme o tom, že těhotenství není nemoc a porod její léčba. Je to sice tvrdá, ale krásná práce, kterou je nutné vykonat právě pro své miminko a jeho správný rozvoj.
Ženy samotné by měly mužům vyrvat porod ze spárů a začít rodit „samy“. Nejde o to uchýlit se doprostřed lesa, ale v porodnici i jinde s úsměvem, ale neústupně vyžadovat péči založenou na důkazech, která je šetrná a bezpečná. Když si jdeme koupit nový spotřebič do domácnosti, jsme schopni strávit jeho vybíráním a zjišťováním informací celé týdny. Také přece nekoupíme první věc, kterou nám poradí v první prodejně, i když tam prodává odborník. Ovšem, když se jedná o porod (něco tak ojedinělého a důležitého v životě každého člověka), je převážná většina těhotných schopna odjet rovnou do nemocnice, aniž by se jakkoliv teoreticky připravila a zjistila si, jak porod vůbec probíhá a co obnáší. Předpokládají, že lékaři vědí, co a jak, a proto vše nechávají na nich. Není divu, že se jim pak dostane rutinního přístupu se všemi jeho negativy.
Ing. Veronika Vojáčková
www.respektkporodu.cz
