Zimní pasti na oči

Oční lékař MUDr. Petr Novák z Refrakčního centra Praha sám zažil hrůzné historky: „Prskavky na stromečku mohou hodit jiskru do oka a popálit ho. Takové případy se stávají každý rok. Dokonce ani smažení kapra není zcela bezpečná záležitost, když vystříkne do oka kapka vroucího oleje!“ Opravdu „osudné“ by mohlo být i vzývání osudu při lití olova. „Lití olova nepodceňujte! Jsou k tomu nutné ochranné brýle, tak, jak nám to humorně předvádí Jiří Kodet ve filmu Pelíšky.“ MUDr. Novák se sice usmívá, ale míní to velmi vážně. „Strašidelné dohry však mívá především silvestrovské veselí,“ varuje. „Špunt od šampaňského dokáže způsobit na oku pěkný masakr.“ Při otvírání šampaňského se nad lahví nikdy nesklánějte a nemiřte ani směrem k ostatním!

Obdobnou paseku dokáže nadělat volně dostupná pyrotechnika: dělbuchy a rakety. Pacienti se pak obvykle stěhují z oddělení popálenin na oční a z očního na plastickou chirurgii, podle toho, zda jsou více potrhaní, nebo jsou na tom hůř s očima. Nevěřili byste, jak každého kluka a chlapa podráždí, když mu raketa hned napoprvé nevystřelí – i jde se zblízka podívat, proč to nevybuchlo? A ono to právě vybuchne. Se zpožděním. A do obličeje. Tak lze v jediném okamžiku přijít o obě oči naráz.

K zimním komplikacím, i když méně dramatickým, patří vlastně i brýle. Každý, kdo je nosí, dobře ví, jak se mu skla zamlží, když přijde ze zimy do tepla! Děje se to nejen při vstupu do vyhřáté místnosti, ale též vejdeme-li do tramvaje nebo autobusu. Před námi je pak jen bílá mlha. Stačí, když se dopravní prostředek pak rychle rozjede, cukne – padáme – a nehoda je na světě.

Nepříjemné bývá také zarudnutí víček nebo zvýšené slzení způsobené chladem a větrem. Příčiny však mohou být i chorobné, je tedy vhodné poradit se s očním lékařem. „Například množství produkovaných slz zjistí precizní vyšetřovací metoda: Schirmerův test,“ prozrazuje MUDr. Novák něco z lékařské alchymie pro laika tak tajuplné a složité.

Větší starost obrýlenému člověku způsobují zimní sporty. Nikdo nepochybuje o tom, že má na horách chránit před sluncem pokožku. Používají se ochranné krémy s vysokými UV filtry. Ale sítnice oka je z ještě jemnějších a citlivějších tkání! A na horách slunce pěkně připéká. Na lyžích pochopitelně potřebujeme na sněhové pokrývce a při ostrém slunečním svitu ochranné brýle s UV filtrem. A tu už bývá prvním problémem a starostí, aby se pod ně vešly dioptrické brýle. Sluneční brýle navíc podléhají módě. Drahé dioptrické brýle rovnou s UV filtrem si může dovolit málokdo. A stále střídat dvojí brýle je složité stejně jako manipulace ve dvojích brýlích přetažených ještě čepicí. Tipy, jak neumrznout a chránit se své oči, se dozvíte v článku Neomrzněte nejen na horách!

Skleněné brýle nejsou vhodné ani při bruslení. Na snowboardech jsou úrazy ještě horší. Všichni víme, co znamenají skleněné střepiny v očích. „Střep poruší všechny struktury oka, rohovku, duhovku, čočku a sítnici. Operace bývají složité a málokdy se podaří oko zachránit…“

Lepším řešením jsou v tomto období kontaktní čočky. Ale i ty mají v zimě své nevýhody. Někdo je vůbec nesnáší, protože mráz činí vzduch sušší a nošení čoček je nepříjemnější. „A nejsou rozhodně tou nejlevnější variantou. Kdo je nosí odmalička, utratil už za ně stotisícové částky,“ dodává MUDr. Novák. Na internetu zahraniční firmy často nabízejí levné kontaktní čočky – ale bez lékařských kontrol mohou znamenat velká rizika. Navíc jejich nevhodný výběr činí problémy třeba u pacientů s astigmatismem. Mýty o čočkách a brýlích, najdete v článku Fámy o brýlích a kontaktních čočkách.

Nejlepší variantu ale nabízí laserová operace na klinice, která má dobrou pověst. „Po laserovém zákroku je možné jít lyžovat prakticky po několika dnech! Stačí pak vzít jen brýle ochranné, aby do operovaných očí nevlétl zmrzlý sníh,“ vysvětluje oční lékař. I automobilový závodník Robert Pergl, který laserovou operaci podstoupil, tvrdí: „Vidím teď lépe než předtím a kdo ví, možná i to mi pomohlo, že jsem v letošních prvních dvou podnicích Ferrari Challenge byl na stupních vítězů!“