Zase ten modřín

A to především proto, že mám špatnou vizuální paměť a dost často tak míjím své známé bez povšimnutí. Nedávno jsem takto minula vlastního otce, ale budiž mi omluvou, že to bylo na večer a já kromě své vizuální sklerózy trpím zároveň šeroslepostí. Takže jsem se ten minulý týden zastavila a hocha si prohlédla. A on nejenže koukal, on se také culil a mrkal! Řekla jsem si, že na to má právo a šla jsem dál. Jenže on se za mnou rozeběhl a křičel: „Pomněnko, počkej!“ Jestli si myslíte, že se konala nějaká romantika, pletete se.

V momentě, kdy řekl „Pomněnko“, mi došlo, že to je modřín!!! Asi tak před tři čtvrtě rokem jsem vám psala o jedné seznamovací agentuře (článek s názvem Pane, pojďte se seznámit a Rande). Po přečtení zjistíte kdo Modřín je. Já byla samozřejmě Pomněnka. Ale to je kapitola, ke které bych se nerada vracela… A teď se mi ta dřevina připlete do cesty. Hned se ptal jak se mám a co dělám, jestli nemám čas (nemám) a blablabla. Nakonec řekl, že vypadám pořád skvěle, čímž mě pobavil. Jednak proto, že řekl pořád – jako bych za rok měla natolik zestárnout, aby se mohl divit, že ještě držím pohromadě. A pak to skvěle. Totiž, když jsme se viděli posledně, tak jsem před naší schůzkou strávila tři hodiny v koupelně a čančala se jak o život. A teď jsem letěla pro tři černé pytle, protože jsem vystěhovávala byt a byla jsem při tom velmi neupravená a dost možná i špinavá. Náš dialog jsem ukončila s tím, že letím na pracovní pohovor (dle všeho asi k popelářům)¨a že už teď jsem ve skluzu a že se mu ozvu. Papapa. Uf! Vím, že to ode mě nebylo hezké, ale například to s tou prací a s tím, že se určitě ozvu, jsem se naučila od pánů kluků a tudíž mi tato metoda svědomí nezatíží. Nicméně mě toto setkání rozhodilo a to z těchto důvodů:

– došlo mi, jak moc mi je líto, že jsem se seznamovala přes seznamovací agenturu, místo, abych nadbytečné nápadníky odháněla. Koštětem.
– dále mi bylo líto, že jsem se tenkrát zalíbila Modřínovi a ne Dubovi
– a pak mi také přišlo líto to, že mi nemá kdo pomoct s těmi těžkými pytli
– a nakonec mi bylo líto, že veškerý můj majetek se vejde do tří pytlů (ovšem do těch velkých, jako na mrtvoly).

Nebudu se hroutit, neboť jsem optimista se zvýšeným příjmem červeného vína.

Milé dámy, holky a slečny, přeji vám, ať potkáváte samé prince na bílých koních. A ať je jich hodně, neboť není nad možnost výběru. Vaše Veronika

PS: Mám kamarádku, o které její kamarád řekl svému kamarádovi, že to je holka, která když se zamiluje, tak je ten její muž pro ni soukromým bohem. A ten kamarád kamaráda mé kamarádky to pochopil tak, že se do ní hned zamiloval. Hezký, že jo

PPS: Zase mě na rohu naší ulice přesvědčovala partička pošuků s brožurami o nutnosti mít v sobě boha. Sprosťáci!!!