Zapomeň letos na klasické horské svahy, vyzkoušej freeride

Proč freeride?

Lyžuješ celou věčnost, možná od dob, které si ani nepamatuješ. Už jako dítě tě lyžování prostě chytlo a lyže nebo snowboard jsou pro tebe prkna, co znamenají svět. Později se ale připlíží lehká nuda – lanovkou nahoru, kilák dolů, zas nahoru, stejnou cestou dolů. Chvíli to řešíš posunem na vyšší level, takže vyrazíš do Alp, kde mají sjezdovky trochu větší šťávu než fronta u vleku v Peci. Ale jednou to přijde. Ten moment, kdy stojíš nahoře na kopci, díváš se na hemžení dole na sjezdovce a napadne tě, že chceš svobodu a ne organizovaný sport.

Co dál?

Odpovědí je jednozačně freeride. Jízda ve volném terénu, jen lyžař a hory. Taky si okamžitě vybavíš ty úžasné letecké záběry čerstvě zasněženého svahu, do kterého osamělý lyžař kreslí sinusovku? Slunce, prašan, svoboda, jízda bez pravidel… Moment – bez pravidel?!

Ještě než začneš o freeridu vážně přemýšlet, měla bys vědět, že svá pravidla samozřejmě má a je určitě důležité se jimi řídit. Free jsi totiž jenom, dokud ti neleží tuna sněhu za krkem.

Ready to go?

Říkáš si, že to zní fakt dobře a jdeš do toho? Pak si pojď spolu s námi projít, co je před prvním freeridem potřeba. Pokud se chceš vrhnout do tohoto úžasného dobrodružství, pak bys určitě neměla být žádná začátečnice. Bez problémů bys měla přinejmenším sjet každou červenou sjezdovku a na černé se nebát.  I když se technika jízdy v hlubokém sněhu trochu liší, na výuku v plenéru opravdu není čas a prostor, musíš si být jistá.

Výzbroj

Do vysokého prašanu by ses neměla vypravit na lyžích určených pro jízdu na pistě. Proč? Prohnutí klasické lyže by ti ve vysokém prašanu k ničemu nebylo, špičky by se zapichovaly a spíš než jízdu bys sis užila boj se závějí. Freeridové lyže mají obvykle tzv. rocker, zvednuté paty a špičky, lyže položená na stole se dotýká pod vázáním, je o cca 10 až 20 cm delší než carvingová a také její šířka je větší. Liší se i vázání. Můžeš mít vázání s režimem chůze vhodné i pro skialp. Lyže není nutné hned kupovat, nejsou nejlevnější a v začátcích je vhodné otestovat, které modely a délky ti budou vyhovovat. Porozhlédni se po půjčovnách, letos má slušnou nabídku například Happysport.

K povinné výbavě freeridera patří lavinová sonda, vysílač a lopatka. Budeš se pohybovat v terénu se zvýšeným rizikem pádu lavin, a to nepodceňuj. Měla bys také umět tyto tři pomůcky používat. V alpských centrech, kam se nejspíš vypravíš, mívají během sezóny kurzy, kde si práci s touto výzbrojí vyzkoušíš. Jejich absolvování úplným začátečníkům víc než doporučujeme. Lavinová výzbroj někde bývá v ceně výpravy nebo ti ji zapůjčí zdarma.

Kam se vydat?

Ne, že bychom se v Čechách nikde neprojeli, ale doporučeníhodné terény tu nejsou. Potřebuješ svah se sklonem nejméně 30 stupňů, přičemž zajímavé to začíná být při sklonu kolem 40 stupňů, čerstvý prašan v dostatečné vrstvě a už to je problém. Nehledě na to, že když už u nás podobný svah najdeš, leží v národním parku.

V Alpách je to jinak, s freeridery se tam počítá a střediska jim vycházejí vstříc především tím, že nabízí služby průvodce, které v každém případě využij. V některých střediscích jsou terény blízko lanovek, což je ideální pro první pokusy. To je například rakouské středisko St. Anton am Arlberg. Tam se nabízí i krásná možnost vylézt si 850 m dlouhou ferratou do 2 800 m n.m. a pak se jednou ze dvou tras spustit zpět do St. Anton. Ve Švýcarsku je vyhlášené středisko Verbier nebo Andermatt, ale zdaleka nejsou jediná, spíš je to tak, že odkudkoli existuje možnost najít lajnu, spíš jde o počet průvodců a další služby.

Na co dát pozor?

Pravidlo číslo jedna zní: Nikdy se za freeridovými zážitky nevydávej sama a už vůbec ne bez zkušeností! V každém případě se přidej ke skupině akreditovaného instruktora. Rád ti předá své těžce nabyté zkušenosti, také disponuje místními znalostmi, které ty nikdy nemůžeš mít, a to bez urážky. Důležité pro tebe na začátku bude naučit se číst sníh. Nesmí ti být zatěžko zakleknout na svah a odkrýt dostatečnou sněhovou vrstvu, abys našla případné problémy. Podle prasklin poznáš nestabilitu a tím lavinové nebezpečí. Naučíš se pozorovat návěje a sněhové římsy, všímat si polohy slunce a odhadovat vývoj kvality sněhu na pár hodin dopředu. Pohyb ve skupině má také svá pravidla. I při vší pozornosti se ale může stát, že si ukrojíš lavinu. Výborný článek o tom jak si počínat, ať už jsi ten „ohrožený“ nebo „zachránce“, napsal Jan Pala a vyšel v čísle 04/2015 časopisu Svět outdooru. Povinná četba pro všechny skialpinisty a freeridery.

Užitečný pomocník

Poslední rada zní: Stáhni si (a s předstihem se nauč používat) aplikaci, která v daném místě poskytuje informace o počasí, lavinové situaci i sklonu svahu a s přihlédnutím k denní době a počasí umí odhadnout stupeň nebezpečí. Jednou takovou je např. Mammut Safety, ale je jich mnohem víc. Všechna doporučení ber vážně. Instruktor a appka mají vždycky pravdu!

Na závěr si neodpustíme jedno malé upozornění: Po zážitcích z volné jízdy už budeš těžko někdy spokojená na sjezdovce. Cesta zpátky nevede. Ale nenech si to rozmluvit, kdo musí, ten musí. Freeride je životní styl!

Tak co říkáš? Vyzkoušíš, nebo je to pro tebe až příliš? Napiš nám do diskuze pod článkem.

Foto: Shutterstock.com