Zajděte do kina: film Angel
Podivuhodné výpravné melodrama o výstředním sobečkovi s velkou fantazií a mizivou sociální inteligencí se tváří jako kýčovitá červená knihovna. I bez výrazného parodického humoru nebo citové něžnosti ale skrývá víc než obrazovou bonboniéru.
Může být život stejně dokonalý jako kniha? Podle Angel Deverell, excentrické hrdinky románu Elizabeth Taylor a teď i nového filmu Francoise Ozona, ano. Ona sama se chová, jako by se její život odehrával podle kýčovité osnovy románků, které píše. A taky si naivně myslí, že život stejně jako své knížky může ovládat.
Její sebejistou prostoduchost Britka Taylor v románu z 50. let vykreslila pomocí ironického odstupu. Francouze Ozona ale poblouzněná hrdinka snící na začátku minulého století o svém záhadném šlechtickém původu nad průměrně prosperujícím krámkem své bojácné matky, dojala natolik, aby nelítostnou satiru vyměnil za styl hollywoodských studiových melodramat z 50. let. Film tak nabízí hýřivě výpravné obrazové hody. Pestré palety barev popírají představy o počasí v Anglii, dokonale kýčovitá výprava odporuje po vzoru Angel dobovým pravidlům, nekonvenční kostýmy uchvacují zrak a symfonický doprovod sluch – je poznat, proč na tenhle film padl zatím je vyšší rozpočet v Ozonově úspěšné kariéře (kam mj. patří třeba 8 žen, Pod pískem, Bazén nebo naposledy Čas, který zbývá).
Režiséra a scénárista v jedné osobě i energická herečka Romola Garai chtějí změnit titulní a hlavní postavu, o níž film vypráví, z bizarního sobečka v charakter hodný kromě nenávisti i lásky. Ovšem Angel zůstává i ve filmu osobou poněkud protivnou, hysterickou a nedospělou, kterou jde jenom těžko chápat. I když Ozon poměrně dlouho neukazuje kvalitu jejího umění a prezentuje ji jako další z hrdinek usilující o naplnění svých životních snů, Angel už jako teenager odpuzuje egoistickou ignorací, s níž ubližuje okolí.
Nicméně i taková hrdinka, jakkoliv to může být pro diváka nepříjemné, signalizuje, že Ozonův film není ani hollywoodským melodramatem, ani zapomenutelným příběhem z řady večerů pod lampou, kterým se povrchově tak podobá, nejvíc ve scénách schválně používajících místo reálného prostředí umělou zadní projekci. V Angel možná není víc než egoismus a ornamentálně vyjadřované fantazie, v jejím filmovém osudu ale můžete hledat poměrně krutou tragédii sebeklamu a neschopnosti čelit nedokonalé skutečnosti.
Angel, UK/Francie/Belgie 2007, 119 minut. Režie Francois Ozon, hrají Romola Garai, Michael Fassbender, Sam Neill, Lucy Russell, Charlotte Rampling. Premiéra 26. 7. 2007.
foto: Artcam
