Zabavení vozidla policií ČR
Za jakých podmínek lze zabavit vozidlo přímo na silnici? Jaké jsou pro to zákonné podmínky?
V nedávné době se v médiích objevily případy, kdy policie přistupuje k zabavování aut po spáchání dopravního přestupku, resp. trestného činu ve vztahu k provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že to vyvolalo na jedné straně nadšené a na druhé rozporuplné reakce, bude tento článek věnován podmínkám, na základě kterých k zabavení vozidla může dojít.
Formálně se u zabavení vozidel jedná o tzv. propadnutí věci. Tento postup zná jak přestupkový zákon, tak trestní zákon, a to následujícím způsobem:
Za přestupek
§15 zákona o přestupcích:
„1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo
b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou.
(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.“
Jak plyne ze shora uvedeného ustanovení zákona o přestupcích, je teoreticky možné nařídit zabavení vozidla i v případě dopravního přestupku, hned je však nutno dodat, že je to prakticky vyloučeno, neboť zabavit auto nelze v případě, kdy jeho hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
V důsledku to tedy znamená, že ani za velké překročení rychlosti nebo jízdu na červenou nelze vozidlo zabavit, neboť je zde onen nápadný nepoměr mezi hodnotou auta a povahou přestupku (výjimku by snad mohly tvořit stará auta za 3 tisíce, ale proč by takové auto stát zabavoval, když by s ním bylo jen víc starostí?).
Za trestný čin
Za trestné činy pak dle ust. §55 trestního zákona už propadnutí auta rozhodně hrozí. Jedná se zejména o trestný čin:
– řízení bez řidičského oprávnění
– ohrožení pod vlivem návykové látky
O propadnutí věci rozhoduje soud, ale již v přípravném řízení tak může na základě podnětu policie rozhodnout státní zástupce v rámci odnětí věci důležité pro trestní řízení. V krajních případech, kdy věc nesnese odkladu, může i policie nařídit a bez souhlasu státního zástupce zajistit odnětí věci.
Ustanovení §79 trestního řádu k tomu stanoví:
Odnětí věci
„(1) Nebude-li věc důležitá pro trestní řízení na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce.
(2) Nevykoná-li orgán, který příkaz k odnětí věci vydal, odnětí věci sám, provede je na podkladě příkazu policejní orgán.
(3) Bez předchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.
(4) K odnětí věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna.
(5) Protokol o vydání a odnětí věci musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost.
(6) Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu.“
JUDr. Tomáš Beran
autoweb.cz
