Za lacinost mohou geny
Lakomec, škrt, sobeček… I takové názvy dostává ten, kdo hledá vždy nejlevnější restauraci, vybírá si akce s rauty zadarmo, na dárky k narozeninám nebo výročí zapomíná či kytice krade u sousedů na zahrádce. Mohou za to ale možná geny! V tom případě na převýchovu dotyčného zapomeňte.
Behaviorální psychologové většinou o podílu genů na ekonomickém chování nechtěli v minulosti ani slyšet. Podle nich vše ovlivňuje totiž výchova a prostředí. První studie mezinárodního týmu však prokázala, že se na tomto smýšlení a chování podílejí geny až ze 40 procent.
Doktorand David Cesarini z Massachusetts Institute of Technology se švédskými kolegy došel k názoru, že genetické pozadí hraje velmi důležitou roli při vnímání toho, co je hodnotné a co ne.
Odborníci sledovali skupinu dobrovolníků při poměrně složité psychologické hře s investováním financí. Studie se zúčastnila dvojčata ze Švédského národního registru dvojčat, aby mohl být vnímán vliv genetického pozadí na rozhodování. Identická dvojčata mají totiž stejné geny, zatímco dvojvaječná nikoli.
Analýzou výsledků experti zjistili, že geny ovlivňují ekonomické rozhodování ze 40 procent.
„Ve srovnání s běžnými vlivy prostředí, jako je výchova, se jevil vliv genů jako mnohem důležitější zdroj obměny herní strategie u lidí. To zvyšuje netušenou pravděpodobnost, že mnoho z našich preferencí a osobních ekonomických rozhodování podléhá vlivu genů,“ napsali David Cesarini a Bjorn Wallace.
