Volby, ach jo!
Volby jsou opravdu věcí, kterou dvakrát nemusím. Ne, že bych snad patřila k těm, kteří k volbám nechodí. Na tom, jak se bude nadále rozvíjet náš stát ( no, i když o rozvoji asi momentálně nemůže být ani řeč) mi samozřejmě záleží, ale problém je, že nabídka kandidátů je vždycky tak žalostná.
Zdroj: archiv redakceŘekla jsem si, že na prezidentské volby se prostě dokonale připravím. S očima přilepenýma k obrazovce televize jsem se snažila vnímat všechny debaty jednotlivých kandidátů, četla jsem jejich profily a zajímavosti o nich na internetu a stále více propadala trudnomyslnosti. Koho vybrat?
Jasno jsem měla ještě před zásahem zákona ve dvou věcech. Rozhodně nemám v úmyslu volit Tomia Okamuru. Nic proti němu, podnikatel je zřejmě schopný, některé jeho názory mi jsou blízké, jiné ne, ale hlavní problém vidím v tom, že si nějak neumím představit titulek v novinách: Na státní návštěvu USA dorazil prezident České republiky Tomio Okamura. Trošku bizardní, ne? A druhý kandidát, který u mne nemá vůbec žádnou šanci je pan Franz. Pan Franz jistě promine, a ač je to člověk vzdělaný, studovaný a s názory, které nejsou nijak zcestné, pro mě je na pozici kandidáta naprosto nepřijatelný kvůli vzhledu. Ano, vím, je to diskriminace, ale to je naštěstí mé právo volby.
Zůstalo mi hned několik dalších kandidátů, ze kterých je nutno vybrat a já opravdu netuším koho. Jana Bobošíková je mladá, energická, řízná a víc se podle mě hodí do parlamentu, než do prezidentského křesla.
Jiří Dienstbier? V debatách na mě působí jako člověk, co ví o všech skandálech, ví, kdy je vytáhnout na světlo, ale ne zcela úplně. Hodně mě odradilo jeho poslední vystoupení ve včerejší debatě. Nějak ve mně prostě nevzbuzuje důvěru.
Miloše Zemana si pamatuji především coby politika, ještě než se odebral do politického důchodu. Působí na mě jako milý medvídek, který má velmi vtipné bonmoty a nebojí se opřít do svých kolegů. Ale stačí to na prezidenta?
Velmi mile mě naopak překvapila Zuzana Roithová. Noblesní dáma s příjemným a kultivovaným vystupováním. Možná, že tu si na postu naší hlavy státu dokonce umím představit. Nepojí se s ní žádné skandály, nic v čem by se po volbě mohla média donekonečna šťourat. Nepřesvědčivá pro mě ale byla paní Fischerová. Jistě mi promine, považuji ji také za velmi kultivovanou a vzdělanou dámu, ale ne za prezidentku.
Jana Fischera jsem měla velmi ráda v době, kdy vedl prozatímní vládu. Dodnes si myslím, že za dobu svého vedení udělal pro náš stát mnohem více dobrých a účinných rozhodnutí, než všichni politici před ním i po něm. Raději, než v křesle prezidenta, bych ho viděla ve funkci předsedy vlády.
A Karel Schwarzenberg? Člověk, který stál u pádu komunismu, který je velmi vzdělaný, sečtělý a znalý světové politiky. Ovšem mě osobně ničím nezaujal.
Ať nad tím přemýšlím, jak přemýšlím, stále ještě nemám jasno, komu svůj hlas nakonec dám. A co vy? Jdete volit? A koho si představujete ve funkci prezidenta naší republiky vy?
