Vláknina v jídelníčku

Jak jsme na tom s příjmem vlákniny

Česká populace má ve svém stravování vlákniny nedostatek. Je to dáno hlavně stravovacími zvyklostmi a chuťovými preferencemi. Denní konzumace většího množství zeleniny, pravidelné zařazování celozrnných výrobků do jídelníčku či častá konzumace pokrmů z luštěnin stále nepatří k našemu obvyklému stravování.

Mezi doporučenou dávkou vlákniny a její skutečnou konzumací je tedy značný rozdíl. Doporučený příjem vlákniny na den je 30-35 g, přičemž reálně zkonzumujeme zhruba polovinu.

V tomto směru se lišíme od obyvatel v jiných evropských zemích, kde je zelenina či celozrnné pečivo běžnou součástí jídelníčku. Do zeleninových salátů se zde přidávají různá semínka a běžně se konzumují i mnohé jiné pokrmy obsahující vlákninu. Od našich evropských sousedů se tedy máme stále co učit.

Kde najdeme vlákninu a jak ji do jídelníčku zařadit

► zelenina

V běžné stravě můžeme vlákninu nejlépe hradit příjmem zeleniny. Bohatým zdrojem vlákniny je např. květák či růžičková kapusta, která ve 100 g obsahuje 3-4,5 g vlákniny, v patizonu, lilku, nebo ředkvičkách je ve 100 g zhruba 1,5 g vlákniny. Vláknina je obsažena v každé zelenině, ale například v salátové okurce je jí, díky velkému množství vody, o hodně méně. Zeleninu bychom měli jíst alespoň ve 3 porcích denně, přičemž porce znamená alespoň 100 g (množství, které se vejde do hrsti), kolečko okurky na namazaném pečivu nestačí. Zeleninu můžeme jíst ve formě salátů, polévek, obloh a příloh hlavních pokrmů nebo třeba jen přikusovat k namazanému pečivu.

► ovoce

Také v ovoci najdeme vlákninu, ale opět ve velmi rozdílném množství. Například hrušky jsou se svými téměř 3 g vlákniny ve 100 g výrazně vydatnějším zdrojem než třeba meloun (0,3 g vlákniny ve 100 g). Ovoce bychom denně měli zařadit do jídelníčku alespoň ve dvou porcích. Nejlepší formou je čerstvé ovoce buď kusové nebo jako saláty.

► luštěniny

Dalším velmi vhodným zdrojem vlákniny jsou luštěniny, na něž však v našem jídelníčku stále zapomínáme. Luštěnin jíme už tradičně málo, přestože mají mnoho výhod – dobrou sytivost, vysoký obsah nejen vlákniny, ale také bílkovin. Konzumovat je můžeme nejen ve formě obecně známých pokrmů (čočka na kyselo či hrachová kaše), ale i řady dalších, byť méně tradičních. Výborně chutnají například luštěninové saláty (teplé i chlazené), pomazánky, fazole v rajčatové omáčce, nebo luštěninové zavářky do polévek. Není třeba využívat jen notoricky známé druhy luštěnin a jídelníček si můžeme zpestřit například barevnou čočkou či cizrnou.

► obilniny

Obilniny jsou dobrým zdrojem vlákniny, zvláště když jsou zpracovány na tzv. vysokovymletou mouku, při které se zpracovávají i obalové vrstvy zrna, které obsahují větší množství nejen vlákniny, ale také vitaminů a minerálních látek. Této mouce říkáme celozrnná. Dobrým zdrojem vlákniny je tedy celozrnné pečivo a také obilné vločky. Pro zvýšení příjmu vlákniny je proto výhodné zaměnit bílé pečivo (3 g vlákniny ve 100 g) za celozrnné (5 a více g ve 100 g)

► brambory

Patříme mezi národy, kde jsou brambory velice často zařazovány do jídelníčku, proto můžeme říci, že i ony jsou pro nás nezanedbatelným zdrojem vlákniny. Ve 100 g brambor najdeme okolo 1 g vlákniny. Z hlediska správné výživy jsou však vhodnější brambory ve formě vařené přílohy či pokrmů z brambor (francouzské brambory apod.) než ve formě smažené, jako jsou bramborové hranolky či krokety.

► semínka a klíčky

Semínka a klíčky patří mezi zdroje vlákniny pro nás méně typické, nicméně k oživení zeleninových salátů či namazaného pečiva se výborně hodí.

Další zdroje vlákniny

Splnit denně doporučené množství vlákniny v jídelníčku je mnohdy složité a vyžaduje aktivní zájem každého. Často se také stává, že potraviny, které jsou dobrým zdrojem vlákniny nejsou dobře snášeny (tvrdá zelenina, nadýmavost luštěnin apod.). V případě, že se nepodaří zajistit odpovídající přísun vlákniny zařazováním výše uvedených potravin do jídelníčku (a nutno připomenout, že ne vždy je to jednoduché), můžeme sáhnout k „náhradnímu“ řešení a využít další zdroje vlákniny:

► obohacené potraviny

V současné době a při stávajícím stravovacím režimu české populace se obohacené potraviny ukazují jako snadný a efektivní způsob doplňování vlákniny do jídelníčku. Vláknina se přidává do běžně konzumovaných potravin, např. jogurtů.

► potravní doplňky

Další variantou jsou potravní doplňky s obsahem vlákniny. Jejich užívání je velmi časté
a jejich sortiment nepřeberný. Než si je ale koupíme, měli bychom dobře zvážit, kolik gramů vlákniny je ve výrobku obsaženo. Není jistě účelné doplňovat například 5 g vlákniny 6-8 tabletami či kapslemi denně. Uvědomit bychom si také měli, kolik vlákniny jsme schopni zkonzumovat pomocí přirozených zdrojů a obohacených potravin a zda vůbec potravní doplňky potřebujeme.

Nejsnazším způsobem, jak zvýšit množství vlákniny v jídelníčku, je uvědomit si, které potraviny vlákninu obsahují, a ty pak pravidelně zařazovat do jídelníčku. Množství vlákniny ve stravě ale není možné zvýšit „skokem“, tedy ze dne na den. Při změně stravování se snahou o zvýšení dávky vlákniny je třeba si uvědomit, že náš organizmus je přizpůsobený stávající situaci a nelze po něm požadovat, aby ze dne na den akceptoval bez problému výraznou změnu. Úpravu stravování je proto nutné řešit postupným zvyšováním dávky vlákniny ve stravě s nezbytným doplněním dostatečného množství tekutiny. Pokud bychom dávku zvýšili příliš – a to jak celkové denní konzumované množství, tak i jednorázově velkou dávku, můžeme docházet k nadýmání, tlaku v břiše, případně opakovanému vyprazdňování.

Důležité je však upozornění, že zdravé stravování není jen dostatek vlákniny v jídelníčku, ale zejména pestrá strava z kvalitních surovin a dostatečný přísun tekutin.

Zdroj: Fórum zdravé výživy