Femina.cz > Vše o celebritách > Veronika Žilková: Herec si stěžuje pořád
Veronika Žilková: Herec si stěžuje pořád
Je sice malá vzrůstem, ale jakmile někam vstoupí, její energie zaplní celou místnost! S Veronikou Žilkovou si připadáte jako na semináři o životě a rozhodně to není učebnicový příklad, do jejích rad se pozorně zaposloucháte… Povídaly jsme si o životě, práci i dětech…
Letos máte za sebou dvě filmové premiéry (Jedlíci, aneb sto kilo lásky a Babovřesky). Čeká vás v brzké době opět nějaká filmová role?
Právě jsem dotočila pokračováni své role starostové ve dvojce filmu Babovřesky. V zaří bych měla začit točit nový film zatím s pracovním názvem V klidu a naplno. Je to pro mě velká čest, protože se tam potkám i s úžasnými kolegy jako je Josef Abrhám a Vladimír Pucholt.
Spoustu vašich hereckých kolegů oba dva režiséry zmiňovaných filmů odsuzuje a tvrdí, že by nabídku od nich nepřijalo. Jaký na to máte názor vy?
Ptáte se na Zdeňka Trošku? Ten točí 40 let filmy všech žánrů. Režíruje opery, divadlo…Je to renomovaný a nezpochybnitelný profesionál. Herci rádi mluví o odmítnutých rolích, protože to zvyšuje jejich cenu na trhu. Nejsem si jistá, že je to vždy pravda. Byla doba, kdy by nikdo „nedělal na Nově “ a dnes tam točí všichni. Stačilo dostat nabídku.
Premiéra filmu Babovřesky
Babovřesky měly obrovskou návštěvnost a mají našlápnuto stát se komedií století, co si o tom myslíte?
To nevím. Je zábavné číst, jak se kritici distancují od vkusu diváků. Mohli by se na nějaký film složit a nechat ho natočit podle svého gusta. Kolikrát by se asi promítal? (smích)
A co divadelní role? Kde vás momentálně mohou naše čtenářky vidět?
Konečně jsme s manželem nazkoušeli zájezdové představení o směšnosti manželství. Jmenuje se Apartmá v hotelu Plaza a vyrážíme s ním od září po republice. V srpnu si ho zahrajeme v Praze v divadle Bez zábradlí a pak začíná harcování Brno, Jablonec, Bechyně…V říjnu máme pražskou premiéru v divadle Palace, kde budeme pravidelně hrát.
Premiéra filmu Raubíř Ralf
Patříte k jedné z nejvytíženějších hereček u nás, jak se to dá skloubit s rodinnými povinnostmi?
Teď už mám jen dvě nezletilé děti, tak to jde. Horší jsou povinnosti babičky. Tam si uvědomuji, že nejsem mladice a už nezvládám tolik povinností jako jsem zvládala coby matka.
Jak se tváří vaše děti, když vidí maminku v televizi, nebo v divadle?
Nedívají se (smích).
Plánovala jste vždycky tak početnou rodinu?
Plánovala jsem hodně dětí, neplánovala jsem k nim tolik otců (smích).
Jaké mají vaše děti mezi sebou vztahy?
Výborné! Asi jako všichni sourozenci. Nejdříve chtěli bratříčka a teď se s ním perou. A vlastně chtějí mít privilegia jedináčků.
S manželem (M. Stropnickým red.pozn.) jste loni prožívali těžké období… Jak to vypadá momentálně s nabídkami z divadel? Režíruje někde váš muž?
Těžké období je u divadla pořád. Buď se hroutíte, že máte moc práce nebo se hroutíte, že jí máte málo. Ale s tímto dotazem byste se musela obrátit na manžela. Muži nemají rádi, když za ně ženy odpovídají.
S manželem…
Jste velice silná žena, která si toho v životě prožila doopravdy hodně. Zachraňovala vás v takových situacích třeba práce?
Ano, ale ne ta profesní. Když máte problémy, fyzicky se utahejte. Když Vás trápí duše, potrapte tělo. Myjte okna, sázejte stromy, hrabejte listí…to zabírá!
Máte nějaké životní motto?
Už ne. Mnoho věcí jsem si v mládí myslela a zkušenosti mě dovedly k přehodnocení názoru.
Co jste říkala na svatbu vaší dcery? Z médií jsem se dozvěděla, že údajně o svatbě nevěděli ani rodiče. Co je na tom pravdy?
Ano, to mohu potvrdit. Nevěděli jsme to, ale svatba je rozhodnutí pouze dvou lidí. Dnes už se sňatky v naší zeměpisné šiřce nedomlouvají mezi rodiči a to je dobře. I když zrovna s Prachařovými bychom ty děti dali dohromady i před 200 lety. Hodí se k sobě.
Foto zdroj: profimedia.cz