V čekárně
Sotva jsem otevřela dveře do čekárny, bylo mi jasné, že dnes to bude na dlouho. Měla jsem pořadové číslo 16, takže to dnes odhaduju tak na dvě hodiny čekání. No, co se dá dělat, jsem objednaná, tak to musím nějak vydržet. Letáky na stole jsou absolutně nezajímavé a já si zrovna dnes zapomněla vzít s sebou rozečtenou knížku, jindy čtu i v tramvaji a dnes nebude co číst. Takže si sedám a trpělivě vyčkávám, kdy si přijde sestra pro průkazku pojištěnce a já jí nahlásím své pořadové číslo.
Zdroj: archiv redakceNejednou slyším mobil, esemeska. Kdopak to asi píše? Jasně, Richard. Zase se v práci nudí a jak ho znám, má pravou ruku v kalhotách pod stolem a myslí na mě! Zlatíčko moje, věčně neukojený. Ještě, že je sám sobě šéfem, jinak by ho všude jinde za to online sledování porna v pracovní době už dávno vyhodili.
„Zrovna na tebe myslím kočičko“, čtu zprávu a je mi jasné, co bude následovat. „Móooc na tebe myslím a nejenom to. Nechtěla bys mi s tím trošku pomoct?“ A následuje smajlík, kdyby to šlo, tak bude přes celý displej telefonu. Richard je zkrátka pořád nadrženej. Jak to dělá, že má pořád chuť, to nevím, ale nejspíš nemá smysl nad tím přemýšlet, je to chlap a to mluví za vše.
„Tak jak by sis to dneska představoval?“ ptám se a je mi jasné, že dnes se v čekárně nudit nebudu. Čekárna je doslova našlapaná a malinko se stydím, i když uspokojovat Richarda po telefonu jsem si už zvykla. Jen se nezačít červenat, to by si snad pacienti ještě mohli domýšlet, co to do toho telefonu vypisuju. Možná nevědomky natáčím dokonce telefon tak, aby si v něm moje následující řádky nikdo nemohl přečíst.
„Ríšánku, já myslím, že dnes by sis přál, abych tě pořádně rozpálila, že mám pravdu? Jestli budeš hodnej a doneseš své kočičce nějaký malý překvapení, můžem si to večer zopáknout v ložnici live. Co ty na to?“ Píšu do zprávy a tuším, že dnešní Richardova pracovní pauza v kanceláři by se rozhodně měla odehrávat za zamčenými dveřmi.
„Co by chtěla moje kočička, nějaký rozkošný kousek titěrnýho prádýlka? Tak nenapínej mě, prdelko a pusť se do toho“, odpovídá Richard a já si pomyslím, jak je moc dobře, že jsem si před odchodem z domu nabila mobil.
Už se doslova těším na to, jak dnes Richarda našponuju na večerní sex a jak za mnou bude z práce spěchat. Musím uznat, že umí být i pozornej, když chce. Minule mi po našem sexu po telefonu donesl rozkošnou noční košilku, kterou na mě hned jak přišel, navlíkl. Nevydržela na mě ovšem dlouho. Dnes to tipuju na černý tanga.
„Stojíš přede mnou a já tě moc chci, začínám tam, kde to máš nejraději. Piju ze sklenice se studenou vodou, abys cítil moje vlhké rty ještě dřív, než si toho tvýho klacka poprvé olíznu“, píšu a ihned odesílám. Richard se zmohl jen na stručné: „Jooo!“ A tak pokračuju: „Krásně to klouže a dneska mi chutná fakt božsky. Ještě že mám za sebou už tolik tréninků, jinak by se mi tam dnes snad ani nevešel“. Pokračuju v psaní a představuju si, jak Richard u stolu začíná slabě sténat.
„Další prosím“, přeruší moje soustředění hlas sestry, která právě vyšla z ordinace a v čekárně se zvedá pán u dveří, kterému dává sestra ve dveřích přednost. Trochu mě to vytrhlo z psaní, ale to už přichází další Richardova esemeska.
„Ty umíš potěšit i na dálku, zlato,“ píše a přidává: „Ještě tam dole, však ty víš, tam chci taky lízat“. Je mi jasné, že Richard už je o kousek dál, než si myslím. Udržet jeho pozornost se mi nejspíš daří, protože přichází další zpráva: „Taky tě moc chci, miluju, když máš rozpuštěný vlasy a ty mě na něm vždycky trochu lechtají. Není špatný ani culík, za ten si tě můžu pevněj přitáhnout. Už mi neutečeš!“ píše.
Musím přiznat, že Richard ví, jak na mě. Když si podrží mou hlavu u svého rozkroku, projede mnou záblesk rozkoše. Jeho druhá ruka už dávno šmejdí pod mým upnutým trikem. Ocitám se doslova v reálných představách. „Můj jazyk ti věnuje maximální pozornost, kroužím kolem špičky a pak si ho pomalu zasunuju stále hlouběji, slabě tě mačkám i tam dole“. Napsala jsem a bleskem odeslala. Je mi jasné, co bude následovat: „Zlato, bylo to super, musím si odskočit, pa lásko, těším se na večer“, přichází od Richarda poslední zpráva. Byl rychlejší, než jsem čekala. A já jsem ráda, že sedím v čekárně na chirurgii a ne na gynekologii. Pan doktor by se asi dneska divil.
Foto zdroj:profimedia.cz
