V budoucnosti se nedorozumíme

Nicméně vědci se shodují na tom, že základy bychom snad chápat mohli. Nejpoužívanější slova jsou totiž velmi konzervativní a podléhají změně minimálně. Méně používaná však mohou být podstatně změněna již za 750 let. A za deset tisíc bychom nerozuměli svým rodákům už vůbec nic.

Týmy z Harvardské univerzity a univerzity v anglickém Readingu sledovaly, jak se vyvíjí jazyk a jak tento vývoj souvisí s biologickou evolucí. Oba týmy došly ke shodnému závěru, nejrychleji se naše řeč mění v těch výrazech, které používáme minimálně. Nejméně změnám podléhajícími a nejkonzervativnějšími výrazy jsou pak slůvka běžná, jako například „voda“, „jít“ nebo „tři“.

Tým profesora evoluční biologie Marka Pagela z Harvardu sledoval 200 slov v 87 indoevropských jazycích. Některá byla ve všech řečích téměř stejná, jiná měla až 46 variant, jako v případě slova pták. Anglicky se řekne „bird“, španělsky „pajaro/ave“, francouzsky „oiseau“, německy „vogel“. Ale třeba číslovka „tři“ se v jazycích indoevropské skupiny vyslovuje téměř shodně: anglicky „three“, španělsky „tres“, německy „drei“, hindsky „theen“, rumunsky „trei“ a slovansky „tri“.

Nejkonzervativnější a změnám nejvíce odolávající slova byla ta, která se v jednotlivých jazycích používala nejčastěji. Podle matematických modelů by tedy méně frekventované výrazy mohly vymizet nebo být nahrazeny jinými už za 750 let, ale často používaná slova až za deset tisíc let.

Tým z anglického Readingu si všímal, jak se mění nepravidelnost sloves v angličtině za poslední dva tisíce let. Velmi často používaná slova jako „jít“ (go) jsou dodnes nepravidelná a pravidelnost se u nich neprosazuje. Ale třeba u slovesa „plazit se“ (slink) byla ještě za Shakespeara nepravidelnost, dnes je ovšem tohle sloveso pravidelné. Opět platí zákon: čím častěji se sloveso používá, tím méně podléhá jakékoli změně fonetické, grafické či gramatické.