Úspěšné ženy: Podnikání mi vzalo kamarády
V redakci vždy žasneme nad příběhy žen, které vzaly život do svých rukou, zariskovaly a vybudovaly úspěšné firmy nebo obchody. Rozhovory s nimi jsou velmi inspirující, možná proto, že jsou to ženy, kterými se můžeme stát i my ostatní. Chce to odvahu, chuť, nápad …a? Přinášíme vám rozhovor s úžasnou Terezou Nešporovou, která je majitelkou Whittard of Chelsea pro Českou republiku. Takže vy všichni, kdo milujete skvělé anglické čaje a voňavou kávu zbystřete:-)
S Terezkou jsem se sešla na Černém mostě, kde se před pár dny otevřela první pražská pobočka Whittard of Chelsea. Velmi mě překvapilo, kde se vzalo tolik energie a odhodlání v takové malé blondýnce. Posadily jsme se v přilehlé kavárně, objednaly jak jinak – kávu a já se začala ptát. Vzhledem k tomu, že většina redaktorů na kávě a čaji ujíždí a já nejsem výjimkou a několikrát v minulosti jsem i zatoužila mít vlastní kavárnu (což jsem zase rychle rozchodila 🙂 zajímalo mě úplně všechno.
Kde jste se seznámila s Whittard of Chelsea?
Během mých studií na univerzitě ve skotském Glasgow, jsem při toulkách městem natrefila na takový tradiční malý krámek, kde nabízeli ochutnávky káv, horkých čokolád a čajů a výběr anglického porcelánu. Byla to super příležitost ochutnat produkty, než si nějaký vyberete a koupíte. Koupila jsem si pár čajů a čajových sušenek domů a pak se často vracela.
Jak se vám to povedlo?
Tak jak to někdy bývá, i z omylu se vyvine zajímavá příležitost. Moje sestra, která v té době neuměla tolik anglicky poslala do Whittard of Chelsea email o tom, že by si ráda něco objednala na eshopu a nechala to poslat do Čech. Špatně ji pochopili a odepsali, že by tu byla jistá možnost otevřít obchod v Čechách. Když jsem ten mail četla, docela měl to potěšilo. Vzhledem k tomu, že naši podnikají, probrala jsem s nimi můj nápad, ale chtěla jsem si vše udělat po svém. Od prvního mailu do otevření úplně první pobočky v Brně mi to trvalo 2 roky.
Čím jste je zaujala? Byla jste první, kdo měl zájem otevřít Whittard v Čechách?
Čím jsem je zaujala to úplně nevím. Tipla bych si, že to bylo proto, že jsem byla neodbytná a zároveň se snažila splnit veškeré jejich podmínky. Vím, že jsem nebyla první z Čech, kdo je oslovil, ale většinou to byly velké firmy, pro které by byl Whittard jen další společností do počtu a také asi neměli tu výdrž. Whittard je tradiční britská značka, která upřednostňuje rodinné hodnoty. Nemají v plánu mít obchody po celém světě. Nemají typická pravidla pro zájemce o licenci. Chtějí vědět, že ten, kdo bude obchod provozovat, ho bude vést s takovou láskou a zaujetím, jako to dělají oni. A to, že jsem se nevzdala mi určitě hodně pomohlo.
Zahraniční firmy mají pro franšízanty neskutečné podmínky a jednou z nich je také mnohamilionová částka za licenci. Jak jste si s ní poradila?
Nevím, jestli se jim mě zželelo (smích) nebo jsem ukázala, že to s tím zájmem myslím opravdu vážně, protože ty výrobky opravdu miluju, ale nakonec jsem licenci (master franšíza pro Čechy a Slovensko) dostala zdarma. Nechci tady zabíhat do mé interní dohody s Whittard, ale tohle mi v začátku hodně pomohlo. Ta důvěra od nich. Nechci, aby to vypadalo, že to takhle funguje vždycky, samozřejmě v tom velkou roli hrálo i štěstí. Ale myslím si, že pokud člověk něco hodně chce a jde za tím, tak se mu to prostě musí povést.
První obchod jste tedy otevřela v Brně a teď po dvou letech v Praze. Také máte eshop, kde si lidé mohou kávy, čaje a porcelán objednat. To vypadá jako hodně zodpovědnosti. Co vlastně během pracovního dne děláte?
Dělám vlastně všechno. Ze začátku jsem dělala všechno sama, poslední rok mi pomáhá sestra, tak je to veselejší a hlavně se na ni mohu spolehnout, ale opravdu to tak je. Asi to zní vtipně a mnoho známých mi to ani nemohlo uvěřit, ale snažím se být všude a dělat všechno. Ono to vlastně ani jinak nejde. Prodávám na pobočce v Brně, (mimochodem to mě baví asi ze všeho nejvíc – když vidím, jak se lidé vrací a vypráví nám, že si pochutnali), když přijede zásilka se zbožím, vlítnu do tepláků a jdu nosit krabice a do noci dělám administrativu. Je to skvělý pocit, ale zároveň velká zodpovědnost a často se stává, že v noci prostě nespím. Ale stojí to za to. .
Jste úspěšná žena, můžete nám říct, jak vás úspěch ovlivnil?
Já jsem šťastná, že můžu rozvíjet obchod se zbožím, které miluji. To je můj úspěch. Musím se ale přiznat, že jsem velmi záhy zjistila, že ten, kdo se mnou sdílí mou radost a úspěch je rodina a hrstka přátel. Měla jsem jich více, ale jak to tak bývá, závist je prostě i tam, kde ji nečekáte. Ze začátku mi to bylo trochu líto, ale pak mi došlo, že opravdoví přátelé se chovají jinak.
Ještě něco vám vzalo iluze?
Dost mě překvapilo, že mladé podnikatelky jsou vlastně diskriminovány. Občas mi přijde, že mě lidé (hlavně muži ve firmách) berou buď jako tatínkovu holčičku, protože si nejspíš myslí, že jsem se nudila, tak mi táta pořídil obchod, anebo se prostě nedokážou ztotožnit s myšlenkou, že by mladá holka mohla mít v hlavě místo diskoték obchod. Možná namítnete, že jako žena musím mít všude dveře otevřené, ale problém je v tom, že to, co říkám, neberou až tolik vážně. A to nemluvím o tom, že bych chtěla někomu nabídnout spolupráci! Asi by mi to ani neuvěřili.
Jakou máte vizi do budoucna?
Chtěla bych, aby do deseti let byl nějaký produkt od Whittard v každé české domácnosti.
Co byste doporučila našim čtenářům – bez čeho by od vás z obchodu neměli odejít?
Doporučila bych zelený čaj jahoda s pomerančem, vanilkový rooibos s jahodou a dále můžeme nabídnout i ochucené instatní kávy, například příchuť Irish Cream je velmi oblíbená.
Nějaká rada na závěr nebo tip?
Nečekejte, kdo vám co dá. Tvořte, budujte, věřte si a buďte odvážné. Budete pak o mnoho šťastnější.
