Úspěšné ženy: Chci šít a přežít tuhle dobu se ctí

Být návrhářkou je asi sen každé ženy. Jak jste se k návrhářství dostala Vy?
Mně módní návrhářství, stejně jako všem laikům, připadalo ve čtrnácti děsně „cool“ a výjimečné, uměla jsem dobře kreslit a mámu si pamatuji po nocích sedící u šicího stroje, tak jsem si podala přihlášku na oděvní průmyslovku a právě otevíraný obor módní tvorby a vystudovala ho v Trenčíně. Ta správná škola nastala ne nad výkresy, ale především u rýsovací desky a u šicího stroje…Kdyby mě nepřijali, byla bych asi letuška, to bylo náhradní řešení.

Oblékáte spoustu známých osobností  (I. Kubelková, H. Heřmánková, M. Maláčová, I. Czáková). Přicházejí dámy s vlastními představami, nebo Vám naprosto důvěřují a nechají Vás dělat svou práci?
Myslím, že by nikdo bez vlastní představy ke mně nepřišel. Důležité je, jestli najdeme společnou řeč. Myslím si, že za ta léta praxe se mi daří respektovat názor, potřebu a osobnost klientů – nejen známých osobností – a přitom vhodně a úspěšně aplikovat názor profesionálního oděvního tvůrce a řemeslníka.

Na jaké příležitosti si nejčastěji nechávají šít šaty?
Na všechny příležitosti. Jsme tým patnácti lidí, kteří se zabývají pouze zakázkovou výrobou, ať už dámských modelů, nebo pánských obleků. K servisu patří také zajištění veškerých doplňků a následná péče o naše výrobky – od zajištění kvalitní čistírny, po drobné úpravy či opravy a to téměř „doživotně“. Důvodem první návštěvy u nás je obvykle nějaká výjimečná, vesměs společenská událost, pak přijdou zákaznice na to, že šijeme i normální věci do života jako jsou kostýmy a šaty na běžné nošení a zvyknou si nosit věci šité na míru postavě i duši. Pak se dostáváme k tomu, co miluji nejvíce: dělat oblečení pro život, ne jen do skříně.

Lze promítnout do šatů osobnost zákaznice tak, aby jí byly opravdu „šité na míru“?
Tak je tomu vždy. Nelze, podle mého názoru, někomu šít na míru tak, aniž by ve výsledku nebyla zohledněna jeho osobnost… Pouze „dobré padnutí“ oděvu na postavu není ještě výhra! V tom je rozdíl mezi luxusní konfekcí a šitím na zakázku.

Co je nejčastější přání žen, které k Vám přijdou?
Vypadat skvěle a cítit se tak!

Jaký je Váš pohled na módu českých ulic? Jste toho názoru, že Češi jsou stále vkusem pro oblékání „sto let za opicemi“?
Bohužel musím konstatovat, že za ta léta po revoluci nedošlo k žádné kulturní revoluci v oblékání českých žen. Bohužel u nás není vkusné a módní oblečení pouze otázkou přehledu a noblesy, ale také otázka peněz. Češi stále mají důležitější věci na placení, než oblečení. Což je pochopitelné, když se kouknete kolem sebe, co se tady děje.

Navrhovala jste róby pro Českou Miss v roce 2010 a se svými šaty jste sklidila úspěch za jedny z nejlepších z celého světa. Jaký to byl pocit?

Báječný, ale v Čechách tohle nemá absolutně žádnou hodnotu. Spoustu lidí to vůbec nezaregistrovalo. Takže můj „egonek“ jásal, ale srdce velelo pracovat poctivě a pokorně dál.

Mohou si dovolit, co se týče peněz,  u vás ušít šaty i „obyčejné“ ženy?
Co považujete za obyčejné ženy? Je to otázka priorit a potřeb. Rozhodně nejsem nejdražší v této republice, i když se snažím být nejkvalitnější jak přístupem, tak výběrem materiálů a vypracováním, což samozřejmě, něco stojí.

Je možnost Vaši práci vidět někde „naživo“?
Pracujeme jenom na zakázku, nemáme žádnou konfekci. V mých modelech můžete potkat lidi na ulici, v práci, v restauraci…v divadle. Schůzku si u nás může sjednat každý na telefonním čísle, uvedeném na našem webu. Snažíme se vyjít maximálně vstříc každému klientovi, který projeví zájem o naše služby.

Vy se věnujete ale i divadlu. Byla jste výtvarnicí pro několik představení v Divadle Bez zábradlí.  Jak moc je tahle práce jiná?
Musíte poslouchat více zadavatelů. V případě klienta na zakázku posloucháte pouze klienta. Když děláte divadelní kostým, musíte poslouchat režiséra, výtvarníka scény, herce, produkční a v neposlední řadě ředitelku s principálem, tedy v tomto případě Divadla bez zábradlí. Ale Heřmánky já poslouchám ráda (smích).

Máte nějaký návrhářský sen, nebo cíl, který byste chtěla ve své kariéře uskutečnit?
Při vší skromnosti, přežít tuhle dobu se ctí…