Třetí z pěti smyslů: sluch
Zpěv ptáků po probuzení, smích dětí, nádherná hudba, hlas rodičů při čtení pohádek na dobrou noc… To všechno jsou nádherné chvíle, které nám ulpí v paměti. Děkovat za to můžeme sluchu!
V žebříčku důležitosti je sluch hned na druhém místě za zrakem – díky sluchu totiž získáváme o okolním světě skoro nejvíce informací. Smutné je, že s přibývajícím věkem se tato schopnost zhoršuje.
Sluchem označuje schopnost smyslového orgánu – ucha – vnímat zvuk, což jsou vlastně hodně rychlé vibrace vzduchu (mladý člověk dokáže vnímat i zvuky vysoké až 20 tisíc kmitů za vteřinu). Z ucha je pak zvuk veden pomocí nervu do mozku.
Jak funguje ucho?
Zvuk se soustřeďuje na bubínek, který je jakousi vstupní branou střední ucha, kde se vibrace zvuku převádějí na kmity ve vnitřním uchu. V něm obsažená tekutina se díky tomu rozvlní a dráždí vlasové buňky, které pak mění vibrace v elektrické změny vláken sluchového nervu. Tyto impulsy pak putují do mozku a výsledkem je zvukový vjem.
