Trendy ve výchově. Dokonalá matka versus líná matka. Co je lepší?
Všechno o výchově máš nastudováno, děti honíš z jednoho kroužku na druhý a nenecháš je ani chvilku zahálet. Nebo jsi naopak matka, která nechává svému dítěti prostor pro vlastní hry a podle ostatních tedy líná s ním něco dělat? Možná tě překvapí, co je podle odborníků správně.
Zdroj: www.shutterstock.com„Honem, dělej! Za chvíli ti začíná karate,“ pobízíš svého líného potomka, který se šnečí rychlostí obléká ve školní šatně. Naložit do auta, odvézt a vyzvednout. Po karate ještě výtvarka a pak domů. Pořád dokola. Uff, už toho máš dost. Ale co bys pro blaho svých dětí neudělala…
Dítě potřebuje impulsy
Chceš být superdokonalá matka. Nastudovala jsi spoustu příruček o výchově dětí. „Dítě musí mít pořád nějaké impulsy, aby se rozvíjelo,“ prohlašuješ před kámoškami. Podle příruček o výchově kontroluješ, co už má tvoje dítě ve svém věku umět a jsi nervní, když to ještě nedokáže. Svého potomka vláčíš z jednoho zájmového kroužku na druhý. Z angličtiny na fotbal, ještě večer musí na keramiku, a zítra pro změnu piano, protože z něho přece nechceš mít úplného hudebního analfabeta. Kupuješ mu drahé hračky, aby se správně rozvíjel, a to nejlepší sportovní vybavení: Co kdyby z dcerky byla druhá Ester Ledecká nebo ze syna další Jaromír Jágr?
Dej mi pokoj!
Výsledek? Jsi uštvaná, vystresovaná a nemáš na dítě vůbec čas, protože přece musíš pořád vydělávat na ty drahé hračky a špičkové lyže nebo hokejky a chrániče. Když už náhodou vyšetříš chvilku, posadíš děti k počítači, protože se konečně chceš taky vyspat. Tvoje dítě je taky vystresované, a navíc unavené a chytí se ho každý bacil. Divíš se? Takovým nárokům, jaké na něj máš, by nedostál ani pořádně otrlý dospělý. Nebuď překvapená, až na tebe jednoho dne zakřičí: „Dej mi už konečně pokoj! A nech mě být!“ A víš, co je nejhorší? Že bude mít v tu chvíli úplnou pravdu.
Kašli na všechno
Co teď? Potomstvo ti poslalo jasný signál, co máš dělat. Začít na všechno s nadhledem kašlat. Zlenivět. Představ si lenocha, který se jen tak válí na gauči s knížkou a nedělá nic. Nádhera, že? Převeď tu představu do praxe. Natáhni si nohy na gauč. Vezmi si knížku a nech děti být. Jenom po očku sleduj, co se děje, protože co kdyby synek narazil na sirky a chtěl vyzkoušet, jestli záclony dobře hoří, nebo se dcerka rozhodla zjistit, kolik vody se skrývá ve vodovodním kohoutku. Zjistíš, že jsi prožila báječné odpoledne. Děcka se zabavila sama a občas se ti přišla pochlubit s tím, co je napadlo. Kupodivu ani nejsou protivná. Hurá!
Do ničeho je necpi
Funguje to, vidíš! Dopřej jim volnost, pohyb, netlač je do ničeho násilím a udělej si na ně čas. Ale takový, jaký budou chtít oni. Chtějí ven? Běž s nimi na hřiště, jen tak do parku. Plácání hradů z písku, hra na schovku s novou kamarádkou je báječné dobrodružství a ty si stihneš i s někým pokecat. Neservíruj jim zábavu až pod nos. Když jim budeš pořád organizovat čas, nebudou si umět hrát samy a ani nezjistí, co je vlastně baví. Vždycky jim to totiž připraví někdo jiný. Nenajdou pak odvahu zkusit něco samy, a to je pro život špatný start.
Zasahuj, jen když půjde o život
O víkendu se s nimi válej v posteli a nech je připravit snídani. Prostě s nimi jen tak buď. Nesnaž se jim něco vnucovat, sleduj jejich nápady a zasáhni jedině, když půjde o život nebo o zdraví. Důvěřuj jim, klidně je nech, ať ti pomáhají v kuchyni. Zapomeň na drahé hračky, obyčejná stavebnice jitří fantazii mnohem víc. Prostě žij. Teď a tady, svobodně a pohodově. Představy britského spisovatele Toma Hodgkinsona o líném rodičovství totiž nejsou špatný nápad. Dovolí ti stát se línou matkou povalující se po gauči a všichni budou spokojení.
A vůbec, zkusila jsi být línou mámou? A co si o tom myslíš?
Foto: Shutterstock.com
