Znáte ten pocit, kdy na sebe něco obléknete a víte, že to budete nosit do roztrhání Přesně to se mi stalo ten den. Cítila jsem se úžasně a tenhle stav mi vydržel celou cestu do práce a pak ještě asi dvě hodiny, než se mě jedna taková „milá dáma“ zeptala, kdy to čekám.
Vzhledem k tomu, že nejsem těhotná, mě tato otázka nemile šokovala a před očima mi přeběhl film, kde jsem já tu zvědavou „milou dámu“ škrtila.
Nicméně jsem jí s úsměvem odpověděl, že v říjnu. V rychlosti jsem si pak spočítala, že jsem se pasovala na 5. měsíc těhotenství, což jsem trochu přehnala, protože zas tak velkýho pupana nemám.
Ta milá dáma se mě hned zeptala, jestli to bude holčička nebo chlapeček, jak se bude miminko jmenovat a jestli otec dítěte si mě vzal nebo jestli žijeme na psí knížku Takže jsem jí odpověděla, že to bude holčička, že se bude jmenovat Sophie a že v těhle vedrech snubák nenosím, protože mi otékají prsty.
Když ode mě odcházela, tak samozřejmě s přáním všeho dobrého pro mé miminko. S láskou jsem toto přání vyřídila svému pejskovi Frídě.
No, asi bych jí měla být vděčná, protože mi došlo, že večeřet v deset večer je asi vážně hloupost, a ten odpor ke cvičení bych asi taky měla zlomit (au!).
Na druhou stranu (a to se opravdu snažím nemyslet na to, že mě hodně urazila) si říkám, že je na světě spousta drzých a zvědavých lidí, co se snaží strkat nos do věcí, do kterých jim opravdu nic není. Představte si, že byste byla těhotná a svobodná (což je jenom vaše věc) a ona by z vás páčila, proč nejste vdaná Hrůza!
Takže ve výsledku jsem na tom líp já, protože já se pupana zbavím, ale ona své neomalenosti ne.
Milé dámy, holky a slečny, přeji vám sílu na srážky s neotesancema a hodně smyslu pro humor, když vás dostane trapas.
Vaše Veronika
PS: Mám hlad.
PPS: Už se těším až jednou budu těhotná, budu tloustnout a tloustnout a všichni mi budou říkat, jak mi to sluší…