Těhotenství: Deník těhulky Mony Stern – část první

Mám pocit, že se musím se svými těhotenskými zkušenostmi podělit, jinak prasknu. Nejspíš vztekem! Před otěhotněním jsem často čítávala, že těhotenství je to nejkrásnější období v životě ženy. Chci, aby všechny ženy na světě, je mi jedno, jestli těhotné nebo netěhotné, zkrátka všechny věděly, jak to s tím těhotenstvím doopravdy je!!!

Než ovšem začnete číst mé pravdivé těhotenské postřehy, ráda bych ještě vypíchla fakt, že se jedná o mou osobní zpověď a že postavy z mého vyprávění jsou reálné, ale jejich jména jsou samozřejmě smyšlená.

První trimestr

Úterý: Dvě čárky

Na těhotenském testu se mi objevily dvě čárky. Pro ty, kteří jsou úplně mimo, ty dvě čárky znamenají graviditu. Já blbec jsem si téměř čtrnáct dní myslela, že jsem nemocná, že patrně prodělávám zánět v krku. Houby. Za tři dny mi bude 35 let, zásadnější dárek k narozkám jsem si přát nemohla. Do prkýnka, jsem tak dojatá, rozechvělá! Můj milovaný manžel a velikán Kristián ovšem v trenýrkách konstatuje, že ta druhá čárka je světlejší než ta první, takže jsem podle něj těhotná jen trošku.

Ten den si dělám ještě další těhotenský test, tentokrát s kapátkem. Zase dvě čárky. Takže pořád těhotná, šťastná a popletená. Volám mamce: „Jsem těhotná!“ Moje vlastní matka zmlkla, i když jindy neustále mluví. „Co tam děláš“, snažím se svou otázkou přerušit to nekonečný ticho. Bohužel mě čeká ještě delší ticho a asi po minutě mi přidušeným hlasem mamka říká, že jí z oka vylezla jedna jediná slza. Beru to jako znamení, že nečekám dvojčata.

Volá mi kamarádka Pepina. Nevydržím to: „Pepi, mám na těhotenském testu dvě čárky!“ Pepina neví, co to znamená. Trpělivě vysvětluju… Je šťastná jak blecha a radí, ať si koupím zázvor a žvýkám ho, že to prostě k těhotným neodmyslitelně patří.

Jsem bezradná. V noci nemůžu spát, jak mi to v té mé hlavě šrotuje. Dvěstěpadesátkrát si pokládám otázku, jestli budu dobrá matka a už dopředu vím, že my lidé zkrátka děláme chyby. Natož pak matky, ty dokonce docela pravidelně provádí chyby osudové! Teď jsem si vzpomněla, že mám příští měsíc nastupovat do nové práce.

Komentář táty Kristiána: Rád bych poděkoval své spermii a potažmo mé ženě, že si uvědomuje její význam. Ano, nehledě na události příští, nebýt té malé mrštné mršky, tento deník by neexistoval.

Středa: Projekt Santana

Nevydržela jsem to a ráno se pouštím do třetího těhotenského testu. Čůrám na to zařízení ve vaně a z rozechvění si počůrávám nohu. Za chvíli na mě vykukují zase dvě čárky – kamarádky.

Snažím se vejít naprosto neslavnostně, teda normálně za Kristiánem do ložnice, ale je to úplně jedno, protože ještě chudák pospává. Budím ho a nutím ho nasadit si brýle, bez nich by nic neviděl. Kristián zkoumá, mně připadá, že dost ledabyle, počůraný test a říká, že jsou tam fakt dvě čárky a jestli jsem si jistá, že jsem test správně vyhodnotila. Samozřejmě, že jo, krucinál.

Když mám už potřetí potvrzeny ty dvě čárky, můžu s chutí začít zvracet. Dočetla jsem se totiž, že první tři měsíce těhotenství budoucí matky zvrací jak na běžícím pásu. Jsem důležitá, protože fakt zvracím a přitom si to vůbec nevymýšlím. Bolí mě prsa jak čert a každou vteřinu je mám větší a větší. Psychika to ale odnáší nejvíc. Jsem rozvrkočená, mám návaly sebelásky, radosti a pochybností. Střídá se to všechno ohromnou rychlostí.

Po očku pozoruju Kristiána, který sedí u notebooku a cosi tam šušňá, vypadá neslavnostně, jako kdybych vůbec nebyla těhotná, což mě samozřejmě pěkně štve. Znovu mu připomínám, že jsem těhotná a že mi všechno končí. Kristián je rád, teda, že jsem těhotná a směje se tomu, že mi všechno skončilo. „Mono, vyčkej ještě na vyšetření gynekoložky, pak se budeme radovat pořádně!“ Ten Kristián je ale hlavička.

Volá Pepina, že pracovní název projektu v mém břiše by mohl být Santana. Souhlasím beze zbytku a připitoměle se usmívám.

Komentář táty Kristiána: Ženy jsou a vždy byly tak nějak dlouhodobější, a když se něco stane, hned jim začne šrotovat v hlavě, co z toho bude, na rozdíl od nás mužů, kteří, když se něco stane, berou to tak, že to je. Jméno Santana mě celkem baví, ale soukromě jsem si ho nazval kosmonaut. Přeji mu hodně štěstí na oběžné dráze kolem vaječníků.

(pokračování příště)