Sopku Mount Rinjani rozhodně nepřehlédneš, je vysoká 3726 metrů. Mimochodem, původní sopka se propadla o 600 m níže, kde se vytvořilo sladkovodní jezero. Zuzku čekal pár dní po příletu třídenní trek s průvodcem, dostala se až na kráter sopky. Napřed šli travnatou savanou, pak těžko prostupným deštným pralesem, kde po spletích lian skákaly opice. Jak se blížili k čoudícímu kráteru, byla kolem už jen vysokohorská vegetace, to znamená traviny, nízké stromky a keře a nakonec už jen holá skála. Neboli, názorná exkurze do několika ekosystémů v jednom podnebném pásmu…
Tam, kde se vylila během staletí láva, leží na plážích černý písek, jinde najdeš bílý. Moře je úplně všude bezchybně tyrkysové. Přesto, že je tady surfařský ráj, není problém objevit klidné laguny, kde si zaplaveš bez rizika velkých vln. Úchvatný divoký Lombok, který civilizace ještě nestihla učesat, si nejlépe prohlédneš, když si pronajmeš skútr. Najdeš tu hory, pralesy a ticho.V odlehlých vesničkách se s lidmi (žijí tu Sasakové) sice málokdy domluvíš anglicky, spíše „rukama a nohama“, zato jsou nesmírně vstřícní, místní rodinka je pozvala dokonce i na oběd.
Zdroj: archiv redakce