Když vám maminka jako batoleti zpívá kusy z muzikály Za zvuků hudby a nechává vás hrát si s hubeními nástroji, existuje šance, že z vás vyroste zpěvačka. Jako z Brooke Fraser. Tahle rodačka z novozélandského hlavního města Wellington začala v sedmi letech hrát na piano a ve dvanácti skládat písničky, když ji učitel hudebky požádal, aby něco vymyslela o Vánocích. „Objevila jsem, že se mi tvoření melodií a slov líbí. A od té doby píšu pořád,“ vzpomíná Brooke.
V roce 2002, když jí bylo osmnáct, podepsala smlouvu s nahrávací společností Sony Music a přestěhovala se do většího Aucklandu. Tam si po různých sálech zkoušela písně, co nakonec vytvořily její debutové album What To Do With Daylight. Na zélandském žebříčku nejprodávanějších alb zůstalo přes rok, což z Brooke udělalo domácí hvězdu a zajistilo jí místo na turné s Johnem Mayerem a Davidem Bowiem!
Brooke ale nikdy svou kariéru nebrala jenom jako cestu ke slávě. Hudba má pro ni větší význam. Své druhé album pojmenovala Albertine po rwandském sirotkovi, jedné z obětí strašlivé genocidy, co se tam odehrála v roce 1994. Nová deska se zase jmenuje Flags, protože „naše životy jsou jako vlajky, chvíli vlají, označují naše území, ukazují naše barvy – naši historii, systém hodnot, kulturu, identitu.“
První a už velmi úspěšný singl z této desky Something in the Water, který vyšel na konci března, je ale o něco jednodušší a radostnější. Písnička, oslavující dobré časy a lásku. Možná k jejímu napsání Brooke inspiroval její manžel Scott Ligertwood, kterého si před třemi lety vzala v Sydney, svém novém domově.