Sluneční alergie: Když se pobyt na slunci změní v nekonečné škrábání

Čím dál více pacientů přichází do ordinací dermatologů a kožních lékařů právě s výše popsanými příznaky. Jedná se totiž o nejčastější formu fotodermatitidy. Neexistuje však žádný stoprocentně účinný lék, jediným řešením je důsledná prevence.

Sluneční alergie znepříjemňuje život hlavně ženám
Sluneční alergie se nejčastěji objevuje u lidí s citlivou až přecitlivělou pokožkou po delším pobytu na slunci. Postihuje zejména ženy ve věku od 15 do 40 let. Naštěstí se vyrážka neobjevuje na obličeji, ale spíše ve výstřihu, na ramenech, pažích, nohou, ale i na hřbetech ruky či na nártech.

článek

Příčinou není slunce, ale alergeny v lidském těle
Ačkoliv sluneční vyrážka bývá označována jako sluneční alergie, nejedná se o alergii v pravém slova smyslu. Je to obranná reakce organismu, která má s alergickými projevy společně některé příznaky. Sluneční ekzém pravděpodobně vzniká jako důsledek reakce slunečních UVA paprsků s alergeny v kůži, z čehož vyplývá, že slunce vlastně ani není skutečným spouštěčem, tím je citlivá pokožka. Zatímco zdravá pokožka reaguje na sluneční paprsky normálně bez jakýchkoli patologických projevů a poškodí se až při nadměrném slunění, citlivá pokožka reaguje nepřiměřeně – buď fototoxicky, nebo fotoalergicky. Na postižených místech se nejpozději do 12 hodin od pobytu na slunci objevují první příznaky alergie. Nejprve se objeví malá zarudlá místa, následuje nepříjemné svědění a nakonec se pokožka osype drobnými puchýřky.

Fototoxickou reakci může odstartovat i opalovací mléko
Citlivá kůže vystavená slunečním paprskům může reagovat buď fototoxicky, nebo fotoalergicky. Ultrafialové záření spouští tzv. fototoxickou reakci. Ta je doprovázena právě zarudlou pokožkou a puchýřky a její vznik je podmíněn zevně nanesenými látkami (například pleťovými či opalovacími krémy apod.) nebo vnitřně užitými látkami (léky apod.). Fototoxickou reakci tak mohou spustit například některé druhy antibiotik, protizánětlivých léků či psychofarmak. Fototoxická reakce se rychle objeví, ale zároveň také rychle odezní.

článek

K fotoalergické reakci se přidružují další komplikace
Na rozdíl od fototoxické reakce má fotoalergická reakce skutečně alergickou podstatu. Nejčastěji postihuje osoby s citlivou pokožkou. Velký vliv na vznik fotoalergické reakce má i v tomto případě UV záření, které reaguje s látkami, jež se v pokožce běžně vyskytují a vytváří z nich alergen. Projevy poté trvají déle a mohou se k nim přidružit další komplikace jako bolest hlavy, nevolnost, pásový opar či nízký tlak.

Důslednou prevencí minimalizujete projevy alergie
Prevence zůstává primární a současně nejúčinnější léčbou. Ideálním řešením je mechanická ochrana citlivé pokožky, tím se rozumí nošení ochranného oblečení. Zároveň by se lidé s citlivou kůží měli vyhýbat pobytu na přímém slunci mezi 12. a 16. hodinou. Lékaři dále doporučují postupné otužování pokožky. Jakmile vysvitnou první jarní paprsky, které bývají nečekaně silné, měli by se lidé náchylní ke sluneční alergii začít postupně otužovat. Zpočátku trávit na přímém slunci maximálně 30 minut denně a teprve postupně dávky zvyšovat. Nezbytné je i pravidelné používání kvalitních opalovacích krémů s ochranným faktorem 50, širokým spektrem – proti UVB i UVA – a nejlépe i s minerálním filtrem.

První pomoc proti škrábání

Pokud se vám nepodaří zabránit vzniku fototoxické či fotoalergické reakce, mějte raději vždy po ruce krém po opalování s obsahem panthenolu. Ten příznaky sice nevyléčí. Ale zmírní alespoň nepříjemné svědění. Kožní lékaři na sluneční alergii někdy předepisují antihistaminika k orálnímu užíváni a protisvědivý zásyp nebo tekutý pudr. Na silnější alergickou reakci může lékař dokonce předepsat kortikosteroidové mastičky.

Foto zdroj: profimedia.cz