Rýže

Je lehce stravitelná, dobře zasytí a přitom nám přidá méně kalorií než vařené brambory. Můžeme vařit jako přílohu, hlavní jídlo, na slano, na sladko, z polotovarů i v celozrnné ještě zdravější verzi.

Jednotlivých odrůd rýže existuje velké množství, ale vpodstatě se dá podle tvaru a vlastností rozdělit na několik hlavních druhů.

Dlouhozrnnou rýži v kuchyni používáme asi nejčastěji. Vytváříme z ní rizota, paely, saláty i sladké nákypy, vhodná je jako příloha k masu a omáčkám, vynikající se zeleninou. Její bílá zrnka jsou štíhlá, asi 5 krát delší než širší. Správně uvařená se nelepí a její zrnka zůstávají oddělená. Pokud toužíte po krásně bílé rýži, přidejte do vody při vaření nekolik kapek citrónové štávy.

Střednězrnná rýže je buclatější, ale ještě ne kulatá. Při vaření jsou zrnka měkčí a vlhčí. Je vhodná na přípravu dezertů nebo třeba rýžového chleba.

Posledním typem je rýže krátkozrnná. Nejsnáze se rozváří použijeme ji k přípravě rýžové kaše nebo pudinku.

Dále se v obchodech můžeme setkat s přírodní rýží natural. Poznáme ji podle hnědé barvy, kterou způsobují neodstraněné krycí slupky. Má výraznější chuť a vaří se o něco déle, asi 40 – 45 minut. Je také mnohem zdravější než klasická rýže, protože není loupáním slupek ochuzena o cenné látky.

Zvláštním druhem rýže je rýže zvaná parboiled. Při zpracování rýže se obvykle zrnka oloupou a vitamíny a minerály obsažené ve slupkách jsou pro spotřebitele ztraceny. U rýže parboiled, která se zpracovavá při vyšším tlaku, se dá dostat větší množství látek obsažených ve slupkách do samotného zrnka. Má sice lehce nažloutlou barvu, ale pro náš organismus je mnohem výhodnější.

V řadě obchodů zdravé výživy můžete najít i divokou rýži. její dlouhá tmavá zrníčka jsou součástí řady vegetariánských směsí. Nejedná se však o pravou rýži, nýbrž o drobná semínka vodní rostliny zizánie.

Rýže je celkově zdraví velmi prospěšná. Energetický obsah vařené rýže činí jen asi 130 kcal na 100 gramů. Obsahuje cenný sodík a je vhodným zdrojem komplexních karbohydrátů. Je také netučná a bez cholesterolu. Neloupaná rýže obsahuje navíc vitamín B1 – thiamin, který napomáhá dobrému trávení, brání únavě a přispívá k dobré náladě.

Nejčastějším problémem při vaření rýže je asi to, jak udržet zrnka sypká a nerozvařená. Před vařením rýži důkladně properte, nejprve ve studené a pak i v teplé vodě. Zalijte ji zhruba dvojnásobným množstvím vody. Rýži vaříme na co nejmírnějším ohni a necháme dojít pod pokličkou a bez míchání. Chuť rýži dodáte přidáním cibule, stačí jen rozkrojit na čtvrtiny, „zapíchnout“ do rýže a společně uvařit.

Potřebné množství rýže odhadujte opatrně. Na přílohu vystačíte asi s 50 až 70 gramy na osobu, vaříte-li ji jako samostatné jídlo, zvyšte dávku na 100 gramů. Nejlépe se vám bude dávkovat rýže ve varných sáčcích. Když nemáte mnoho času nebo chuti do vaření, můžete v obchodech nakoupit hotové směsi na rizota nebo rýžové kaše.

Rýže stejně jako zelenina by v našem jídelníčku neměla chybět. Uplatní se i při dietách, je chutná a s velkým obsahem cenných látek. Možná ona tradiční štíhlost Japonců a Číňanů je daná právě denním pojídáním rýže na tisíc způsobů.