REFLEXNÍ TERAPIE a její počátky…

I. REFLEXNÍ TERAPIE

Určitě jste občas někde zaslechli nebo si přečetli termín „reflexní terapie“. Co to vlastně ta reflexní terapie je? Z vlastní zkušenosti vím, že si mnoho lidí, když se řekne reflexní terapie, neumí pod tím názvem nic konkrétního představit, anebo si naopak představuje takové metody léčení, které s ní nemají nic společného. Proto bych vás ráda s touto metodou alternativní medicíny trochu blíže v mém článku seznámila.

Reflexní terapie je, jak jsem již uvedla, jedna z mnoha léčebných metod alternativní medicíny, která se zabývá působením na reflexní body, které se nachází na nohou a rukou, a které se vztahují k různým částem a různým orgánům našeho těla. Je založena na teorii, podle níž naše zdraví závisí na toku životní energie „či“ v těle, která volně plyne svými drahami, tzv. meridiany. Vlivem stresu, napětí, nemocí nebo různých traumat se tato energie může zbrzdit, nebo tzv. zablokovat a člověk se začíná cítit sklesle a je náchylnější k onemocnění, až nakonec onemocní.

A zde právě velice dobře pomáhá reflexní terapie. Tato metoda působí nejenom jako diagnostická a preventivní, ale prvořadým smyslem je odstranit bolest, stres a pomoci nemocnému organismu uvolnit zablokovanou energií speciálními masážemi a tím navodit jeho léčebný proces. V mnoha případech pomáhá reflexní terapie i tam, kde si klasická medicína neví rady, neboť tato metoda vychází ze zásady, že k tomu, abychom byli zdraví a cítili se fit, je potřeba být vyrovnaní jak v oblasti fyzické, tak v oblasti duševní. A v tomto směru reflexní terapie působí. Neléčí jenom následky různých onemocnění, ale snaží se také najít jejich příčinu a tím odstranit zdravotní problém natrvalo.
Ke své činnosti využívá tato terapie reflexních bodů a plošek, které dosahují někdy i několika cm2, a proto nalézt je není tak složité, jak to často bývá u hledání akupunkturních bodů. Toto je také jeden z hlavních důvodů, proč je reflexní terapie vhodná i pro člověka, který si jejím prostřednictvím může poskytnout tzv. první pomoc v různých případech onemocnění (např. bolest hlavy, angína apod.).

Jako u všech velmi starých metod a léčebných postupů zůstává i zde pravý původ utajen. Samotná metoda se zřejmě vyvíjela na různých místech zeměkoule současně, neboť jsou o ní zmínky jak v Číně, Vietnamu, Indii, ve starém Egyptě, ale byla dokonce známa indiánům v Severní Americe. Ze záznamů, které máme k dispozici,víme, že reflexologie je forma terapie, která pochází z doby asi před 5 000 lety. V Asii se dokonce vedly spory o tom, jestli je starší akupunktura nebo reflexní terapie. Akupunktura je jednoznačně záležitostí Číny, kdežto reflexní terapie je více vázána na Vietnam, ovšem dochované písemné zmínky známého čínského Žlutého císaře z 3. tisíciletí před naším letopočtem hovoří i o této metodě, která se tehdy se nazývala metodou pozorování nohou. Číňané jsou známí svým užíváním jak reflexní terapie, tak i akupunktury. Obě tyto metody působí na nervová zakončení na rukou a nohou tak, abych dosáhly pocitu hlubokého uvolnění. O historii reflexní terapie v ostatních zemích neexistují sice žádné písemné doklady, ale byly objeveny nástěnné malby v hrobce egyptského lékaře v Sakkaře, datovány rokem 2 300 před naším letopočtem, znázorňující masáž chodidla a dlaně. To svědčí o tom, že tato metoda byla využívána i zde, ve starém Egyptě. Obě kultury, jak čínská tak i egyptská byly ve starověku významnými centry léčitelství a jejich učení se rozšířilo po celém světě. Do Evropy se však reflexní terapie dostala pravděpodobně z Číny po návratu známého cestovatele Marca Pola, jak uvádějí historické záznamy z roku 1580 v písemném dokladu, který se jmenuje Adamus a Atatis a píše se v něm o používání této metody v Itálii.

Za nového objevitele této metody na západě se považuje Dr. William Fitzgerald ze Spojených států amerických, který ji znovuoživil na konci 19. století. Tento muž vedl řadu kurzů a shromáždil kolem sebe velký okruh praktiků, kteří ji začali hojně používat. Na jeho práce později navázala při svém studiu americká fyzioterapeutka Eunice Inghamová, která řadu let tuto metodu rozpracovávala a dále vylepšovala, až nakonec došla k závěru, že nejsilněji působí reflexní body na chodidlech. Nakreslila jejich mapy a uvedla tuto činnost v praxi na svém fyzioterapeutickém oddělení v nemocnici, kde pracovala. Zaznamenala u svých pacientů, kteří reflexologická sezení absolvovali tak vynikající výsledky, že se rozhodla otevřít si svoji soukromou reflexologickou praxi, kterou hojně navštěvovali lidé z celých Spojených států. Inghamová napsala první knihu o reflexologii a později otevřela první speciální školu pro výcvik reflexologů. Její zásluhou byl v Americe v roce 1974 založen Mezinárodní institut reflexologie. V roce 1982 vznikla mezinárodní organizace reflexologie pod názvem RWO – SHR Therapie. Jejím cílem je tuto metodu dále zdokonalovat a rozšiřovat. Zesílený zájem o alternativní léčebné metody v 70. letech 20. století pomohl reflexní terapii proniknout do širšího povědomí lidí. V Dánsku například je reflexní terapie nejoblíbenější alternativní léčebnou technikou. Také v ostatních evropských zemích se tato metoda používá a její oblíbenost roste na základě jejích výsledků. V našem státě tato metoda zatím moc rozšířena není, a proto se na ni mnoho lidí dívá spíše skepticky.

jirinakopecka.kvalitne.cz