Řecké seno v české polévce
Trigonella foenum – graecum vyrašila ze semínka před mnoha stoletími. Mateřským lůnem jí byla dobře vyživená půda, kdesi na území Středozemí.
Tradičně se, jako mnoho jiných plodin, nejprve „zkoušela“ na skotu. Podporovala totiž laktaci a trávení. Ovšem poté se jakousi osudovou shodou náhod stalo, že jeden z tehdejších ošetřovatelů patrně spadl dojnici do koryta, a to, co pozřel, mu zřejmě zachutnalo…
Pískavice nepíská
Řecké seno, nebo-li pískavice je považována za bylinu, ovšem pro užívání je povolená údajně teprve nedávno – až od roku 2006.
Jde o jednoletou plodinu z čeledi bobovitých a její semena se skutečně podobají hrachu, fazoli (i oříškům). Má ráda sluníčko a klidné povětrnostní podmínky. Je-li jí vyhověno, pak -po čtyřtýdenním vegetačním období, odmění svého zahradníka lusky, které se obyčejně sklízí z jedné třetiny ještě nedozrálé.
Lístky, semena nebo koření?
V Africe celá semena nechají naklíčit a přidávají do salátů,
podobně jako luštěninu. Můžete je také hodit na pánev a vyhnat lehce hořkou chuť opražením na sucho. Ovšem arabská a etiopská kuchyně semena rozdrtí na prášek a koření jím masa, zeleniny, sýry i polévky. Pokud pískavici rozemelete mezi prsty, skutečně ucítíte známé aroma polévkového koření a kari, jehož je přísadou.
Zelené seno (fenugreek) léčí
Vrací chuť k jídlu nejen přežvýkavcům, ale také všežravcům.
Příznivě se projevuje při léčbě žlučníkových chorob a při léčbě lupénky.
Zelené seno hojí vředy i dlouho se hojící rány jako jsou třeba i modřiny a podlitiny. Upravuje nejen trávení, ale také krevní cukr a tlak.
Na kašel se vykašli
Bylinka prokázala protizánětlivé účinky i v boji s nemocemi dýchacích cest, urychluje vykašlávání.
A jako jedna z mála, léčí i stavy psychosomatické. Pomáhá plachým, snadno stresovaným a nevyrovnaným lidem, kteří se opět narodili „ve špatném čase.“
