Recenze: The Artist
Umí dojmout, rozesmát, okouzlit a nepromluví při tom ani slovo. Šarmantní Francouzi natočili svou hollywoodskou valentýnku a polichocený Hollywood jim teď za to tleská. Němý oscarový favorit dorazil i do našich kin.
Abyste nechtěli vrátit vstupné jako někteří američtí diváci, vězte, že The Artist je opravdu film černobílý, jeho obraz má skoro čtvercové rozměry a jiný zvuk než hudební doprovod tu zazní pouze ve dvou scénách. Jestli tahle hravá pocta němému filmu opravdu vyhraje Oscara i za nejlepší film, jak se čeká, bude to zápis do historie.
Jak moderní němý film funguje v kině? Jako okouzlující hříčka a vzpomínka na staré časy, roztomilá kuriozita pro dobrou náladu. Cinefily nadchne tím, že si v něm budou hledat odkazy na staré filmy a filmaře. Diváci, kteří němý film nikdy neviděli, si asi budou muset zvykat na jiné vyjadřování, ale právě v tom je Artist výjimečný. Jak nám připomíná, kolik se dá říct gesty, grimasami, hudbou… Navíc z tváří Jeana Dujardina a Berenice Bejo se čte jedna báseň.
Samotný příběh není obtížný. Hvězda němých filmů George Valentin se po nástupu zvuku dostane do osobní krize, z níž mu pomáhá jeho věrná obdivovatelka, nyní populární star nové éry. Valentin odmítá ale mluvit nejen na plátně, ale i se svými blízkými (možná kromě věrného roztomilého psíka). Takže největší překážkou předpokládaného happy endu se stane jeho ješitnost a strach.
Hlavním posláním tohoto mixu romantické komedie a staromódního melodramatu se zdá být láskyplně zavzpomínat na časy, které nikdo už nepamatuje a které se staly zidealizovaným kouzelným mýtem. Film roku? Spíš pěkný malý doplňkový klenot pro filmové nostalgiky, kteří zjihnou u každé kruhové zatmívačky.
The Artist, Francie/Belgie 2011, 100 minut. Režie Michel Hazanavicius, hrají Jean Dujardin, Bérénice Bejo, John Goodman, Uggie, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Malcolm McDowell. Premiéra 16. 2. 2012.
Hodnocení: 75 %
