Islanďan Dagur Kári rád točí o vyděděncích. Takže pokud jste viděli jeho předchozí filmy Albín jménem Noi a Outsider, nepřekvapí vás, jak vypadají hrdinové jeho novinky. Jeden je zahořklý, nevrlý dědek s nemocným srdcem (doslova i přeneseně), který vede v New Yorku bar a potřebuje najít někoho, komu by ho předal. Druhý je mladý bezdomovec se sebevražednými sklony, jehož srdce je moc měkké a soucitné i na to, aby zabil husu nebo odmítl pomoct dívce v nouzi. Ti dva se potkají v nemocnici. První zatáhne druhého do svého baru i existence, a když se nevyhnutelně spřátelí, každému z nich se změní život přímo osudově.
Káriho první film se odehrával na Islandu, druhý v Dánsku a třetí je z USA. Hrají mu tu dva mezinárodně uznávaní herci, Paul Dano (známý z Malé Miss Susnhine a Až na krev) a Brian Cox (známý z Bourneova mýtu nebo Troji). Jeho New York, který se pro většinu příběhu vtěsnal do jednoho tmavého baru, ale nepůsobí jako opravdové město. Spíš jako scéna pro ztracené existence, jejichž lenivou rutinu začne měnit až přítomnost mladíka, který je moc milý na to, aby pochopil, proč by se už tak osamělí lidé měli uzavírat ve výlučném klubu smutku, do nějž nepustí světlo, úsměv nebo nové lidi, ženy obzvlášť.
Film se odvíjí v tichosti jako málomluvná tragikomedie, která až tak nepřekvapí, závěrečným sentimentálním zvratem možná i naštve, ale citlivě naladěné publikum zaujme svou křehkostí, úsměvnou melancholií a smutnou nadějí. Kári prostě nemůže zakrýt, že vyrostl na Islandu. I když se v ní mluví anglicky, jeho novinka je proto hlavně pro milovníky severského filmu. Zvlášť ty, co potřebují připomenout, že by si ve svém světabolu u skleničky neměli zas tolik libovat.
Co mě dostalo:
zábavný i dojemný misantrop Briana Coxe
celková sladkobolná nálada
Co mi vadilo:
závěrečný zvrat
povrchně napsaná hlavní ženská postava
The Good Heart, USA/Island/Dánsko/Fr./Něm. 2009, 99 minut. Režie Dagur Kári, hrají Brian Cox, Paul Dano, Isild Le Besco, Nicolas Bro. Premiéra 6. 1. 2011.
Hodnocení: 60 %