Femina.cz > Vše o zdraví > Rebarbora: delikatesa nebo tichý zabiják?
Rebarbora: delikatesa nebo tichý zabiják?
Stále populárnější rebarboru mnozí vychvalují pro její obsah vitamínů a minerálů. Umíte ale s rebarborou zacházet? Víte, kdy ji sklízet a jak ji upravit, aby nebyla jedovatá?
Z náhražky celebritou
Rebarbora neboli reveň se v současné době těší velké popularitě a můžete se s ní setkat i v luxusních restauracích. Přitom donedávna byla považována spíše za jakousi náhražku ovoce a zeleniny z doby válečné nouze. Nejčastěji se dávala do buchet místo ovoce, nebo se z ní vařil kompot. Její typicky kyselou chuť bylo třeba vyvážit velkým množstvím cukru. Dnes je její kyselost považována za osvěžující přednost.
Vitamíny, minerály, jed…?
Rebarbora pochází z Asie a do Evropy se dostala na počátku 19. století. Pro svůj vysoký obsah minerálů a vitamínů se rychle zařadila mezi léčivé rostliny. Kromě vápníku, hořčíku, manganu, fosforu, sodíku, jódu a železa obsahuje i vitamín A a vitamíny skupiny B. Rebarbora působí blahodárně na naši obranyschopnost, nervovou soustavu a pomáhá třeba i snižovat cholesterol.
Její kyselost je často přisuzována vysokému obsahu vitamínu C, ale opak je pravdou. Céčka v rebarboře moc nenajdete, za její kyselostí stojí vysoký obsah kyseliny šťavelové. Smrt způsobuje málokdy, protože smrtelná dávka pro člověka je asi 5 kg rebarbory, ale otravy způsobuje častěji, než by se mohlo zdát. Otrava se projevuje zvracením, bolestí břicha, průjmem a horečkou. V horších případech může dojít až k poruše ledvin. Více kyseliny obsahují listy, které se proto nekonzumují. Řapíky jsou bezpečné, pokud se dodrží základní pravidla pro sklizeň a úpravu.
Děti do deseti let by to přesto s rebarborou přehánět neměly. Podobně jsou na tom pacienti s dnou, onemocněním ledvin či močovými cestami.
Nejvyšší čas na sklizeň
Množství kyseliny šťavelové v průběhu roku roste. Nejbezpečnější jsou proto řapíky sklizené na jaře, nejpozději však do svatého Jana (konec června). Z řapíků je potřeba odříznout listy, umýt je, spařit horkou vodou a oloupat. Poté jsou připraveny ke kuchyňské úpravě (nebo i k zamrazení).
Už naše babičky tvrdily, že rebarbora žere kosti. Ve skutečnosti opravdu může dojít k odvápnění kostí a následné tvorbě ledvinových kamenů. Proto je bezpečnější spolu s rebarborou dodat tělu i další vápník v mléčných výrobcích. Stačí dezert ozdobit šlehačkou, do koláče dát kromě rebarbory i tvaroh apod. Věděli jste, že kyselinu šťavelovou obsahuje i špenát? Proto se do špenátu přidává smetana.
Recepty pro mlsný jazýček i domácnost
Rebarbora není jen delikatesou, ale má své využití i v domácnosti. Například mastnotu v kuchyni skvěle rozpustí šťáva z rebarbory. Nechte se inspirovat dalšími recepty na talíř i pro úklid.
Přeliv pro blondýnky
Do půl litru vody přidejte 3 lžíce kořene rebarbory a povařte asi 15 minut. Nechte vyluhovat do druhého dne a pak odvarem vlasy přelijte a opláchněte vodou. Získají medový odstín.
Postřik na mšice, housenky a slimáky
Listy rebarbory povařte ve vodě. Nechte rozpustit mýdlo ve vodě a smíchejte s odvarem z rebarborových listů. Poté můžete rozprášit na ovocné stromy, zelí nebo balkónové květiny.
Tvarohové knedlíky s rebarborovou omáčkou
Rebarboru nakrájenou na kostky uvařte ve vodě do měkka. Sceďte většinu vody, přidejte jahody a ještě chvíli povařte. Rozmačkejte a oslaďte cukrem. Můžete přidat i skořici nebo zázvor.
Z kostky tvarohu, jednoho vejce a dvou rohlíků nakrájených na kostičky umíchejte těsto. Nechte odležet v lednici alespoň půl hodiny a vytvarujte knedlíky, které obalíte v dětské krupičce a uvaříte v mírně osolené vodě. Knedlíky se podávají rozkrojené na půl a přelité ovocnou omáčkou.
Foto zdroj: profimedia.cz