Rande
Je neděle a já vám chci napsat o tom, jak mě pozval na večeři pán, se kterým jsem se seznámila pomocí seznamovací agentury. Psala jsem o tom v článku s názvem Pane, pojďte se seznámit…, a jedná se o toho, který vystupoval pod přezdívkou Modřín.
Vše začalo v pátek večer, když jsem popíjela ve svém obchůdku s kamarádkou Bárou – nechci odbočovat od tématu, ale pakliže pracujete víc jak dvanáct hodin denně, je z praktických důvodů výhodné popíjet na pracovišti.
Tak tedy – píp píp – SMS, že mě Modřín zve na večeři, ať napíšu kdy, kde a on se podřídí. S tím „podřídí“ mě trochu naštval, protože se mi vůbec nelíbí, aby se muži takhle dobrovolně podřizovali. Nicméně jsem mu odpověděla, že ano, v neděli.
On: V sobotu by to bylo lepší.
Já: O.K., v centru.
On: V centru ne, prosím.
Já: Vinohrady.
On: Fajn. Kdy
Já: V šest.
On: V osm.
Uf!!! Aspoň, že s tím podřizováním to nebude tak žhavé!
Samozřejmě všechny tyhle zprávy proběhly v přítomnosti Báry, která mě znejistila svojí teorií, že když tu schůzku přeložil z neděle na sobotu, tak to určitě proto, že se chce se mnou vyspat! Protože (logicky!!!) v neděli ráno pak může v klidu dospat, což by v pondělí nešlo, když se jde do práce.
Pro jistotu jsem měla v plánu odfláknout depilaci dolních končetin, což je spolehlivá brzda – když ne pro něj, tak pro mě rozhodně!
Ani vám nemusím moc popisovat v jakém duchu proběhla sobota. Co na sebe To bude trapný! Já nikam nejdu! Atd…..
Možná také stojí za zmínku, že mi od něj v pátek přišla ještě jedna zpráva. V noci. „AT ZIJE MODRIN! JSEM NA SRAZU S GYMPLEM. DNES NAM UMREL KAMARAD…MAM SE ZAJIMAVE CI …CICO:-) TAK SE DRZ A OCHUTNEJ MODRINOVE JEHLICI CI… CI… 🙂 PA M.“
No, chápu to dobře, že chlapec přebral Rozumím tomu. Já když toho víc vypiju, tak se taky stávám mobilním grafomanem, bez ohledu na následky. A od této zprávičky mi bylo jasné, že se asi žádná večeře konat nebude.
Celou sobotu jsem čekala, že potvrdí naši schůzku a … a … nic.
Ozval se v osm, že nestíhá (samozřejmě kvůli práci) a jestli bychom tu večeři nepřeložili na neděli Odpověděla jsem mu (a vůbec jsem neměla výčitky z toho, že lžu), že na neděli už mám nějaký program. On už mi neodpověděl a mě je z toho trošku smutno. Tu dřevinu ať si klidně vezme čert, o něj nejde, ale nějak mi tím došlo, jak je dnes těžké seznámit se s mužem, který se umí chovat.
Jo, jo… Milé dámy, slečny a holky, uznejte, že když už je jednou člověk žena, tak v určitých věcech nemůže dělat kompromisy. Jestli se ještě někdy ozve, dám vám vědět co on a co já na to.
Mějte se krásně a hlavně se prosím nebojte vánoc. Ono to všechno nějak dopadne. A dopadne to dobře!
Vaše Verča
PS: Stejně nejradši trávím večery se svým psem a kotětem, ale tomu se asi život neříká, že
PPS: Průšvih!!! V kartách mi vyšlo, že se do tří měsíců zamiluji do ženatého muže. Ale o tom vás z bezpečnostních důvodů samozřejmě informovat nebudu.
