Abyste si o mně nemysleli, že proti této blahodárné tekutině něco mám, rozhodla jsem se tentokrát napsat něco, co by vyznělo v můj (a vlastně i váš) prospěch.
Tím plusem myslím probiotika. Za tímto označením se skrývá jméno ruského vědce a nositele Nobelovy ceny Ilji Mečnikova, který v roce 1908 zveřejnil teorii, že pojídání jogurtů s obsahem laktobacilů přispívá k dlouhověkosti. Jeho domněnky vedly ke koncepci „probiotic“ (v řečtině to znamená „pro život“). Jinými slovy, jsou probiotika kultury živých mikroorganismů, které člověka pozitivně ovlivňují. Hlavním účinkem je zlepšení mikroflóry, a to především střevní. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Laktobacily můžete nelézt v zažívacím traktu, v pochvě a v mateřském mléce. Bifidobakterie jsou pak částí flóry střev.
V mnoha reklamách slýchávám, že mám snídat nebo svačit mléčné výrobky s živými kulturami. Proč je to tak důležité Protože probiotika rozhodují o tom, jaké bakterie budou ve střevech žít a které naopak škodit, což je hodně složitý systém. Vezměte si, že v zažívacím ústrojí dospělého jedince je 1014 živých bakterií. Ty váží až 1,5 kg! Udržet mikroflóru v pořádku tak je opravdu pěkná fuška.
Jak je možné tělu pomoci Je to jednoduché: buď konzumujte mléčné kysané výrobky (jogurty, jogurtová mléka a zákysy), nebo si pořiďte pilulky s probiotiky. Na trhu jich seženete nespočetně. Dejte si ale pozor, abyste kupovali jen ty výrobky, které obsahují živé kultury. Jen v takových probiotika skutečně jsou. Pro organismus je lepší, když mu probiotika dodáte ráno. V tu dobu se totiž čistí.
A ještě jednu skromnou radu na závěr – mléčné výrobky mají nad kapslemi výhodu. Mléko obsahuje vápník, který je důležitý pro tvorbu kostí!