Příběh čtenářky: Můj muž se chce rozvádět, ale já nechci
Když manželství neklape, je na čase promyslet, jestli by nebylo oběma lépe, kdyby byli od sebe. Ale je také pravda, že v dnešní době to bývá čím dál častější řešení místo toho, aby se pár více snažil vztah stmelit. Lidé by se měli naučit si více odpouštět a být v manželství trpělivější. To je sice dobré motto, ale co když se toho drží jen jeden a ten druhý už podepisuje rozvodové papíry? Přečti si příběh Terezy, která doufá, že se jí podaří jejího muže doma udržet.
Zdroj: Shutterstock.com„Brali jsme se před více než deseti lety a máme spolu osmiletou holčičku a pětiletého chlapečka,“ začíná vyprávět Tereza. „Tenkrát jsme do sebe byli zamilovaní a já myslela, že je to navždy. Už jsem za sebou nějaký ten vztah měla, tak jsem věděla, že láska k Tomášovi není jen nějaké poblouznění, ale že ho mám opravdu ráda a on mě. Musím říct, že za tu dobu, co jsme spolu, nebylo vždy vše růžové, ale podle mě to jen posílilo náš vztah.
Řešili jsme nevěru z jeho strany, kterou jsem mu nakonec odpustila. Kromě toho jsme měli ještě zádrhel, který jsem způsobila já a bylo to v době, kdy jsem si najednou nebyla jistá, jestli chci žít takový život, jaký žiji. Ne, že bych chtěla od něj odejít, ale hodně jsem se od svého muže vzdalovala, věnovala se sama sobě a jezdila na wellness víkendy.
Přišla krize
Jinak ale náš vztah klapal, tedy až doteď. Před půl rokem jsme začali mít krizi. Ani nevím, jak najednou přišla, ale všimla jsem si, že se hádáme čím dál častěji a že už to ani v posteli není takové jako dřív. Začali jsme o tom tedy mluvit, rozhodla jsem se tomu přijít na kloub. Koneckonců dříve či později by krize přišla a je to jen o tom, jak ji ti dva zvládnou. Jenže můj muž si myslel, že bude stačit si o tom jednou či dvakrát promluvit a bude vše jako dřív.
Otevřeli jsme si víno, potvrdili si, že se máme rádi a že nikoho dalšího nemáme a řekli si navzájem, co nám vadí. Ale za týden jsme se pohádali znovu a pak znovu. Většinou to bylo ohledně výchovy dětí nebo jsme se neshodli, jak budeme trávit společný čas. Tomáš zrovna v tu dobu změnil práci, a tak se vracel pozdě večer a vadilo mu například, že nemám uklizeno nebo mám moc nahlas puštěnou televizi, a podle něj se dětem špatně spí.
O manželské poradně Tomáš nechce ani slyšet
Motali jsme se v kruhu, a tak jsem přišla s nápadem, že bychom chodili na párovou terapii. Jenže když jsem to doma jen vyslovila, Tomáš se naštval. „Jestli jsme na tom tak špatně, že musíme chodit ke cvokaři, tak to se raději rozveďme,“ řekl mi a nenechal si vysvětlil, že na párovou terapii chodí hodně párů a že to neznamená nic špatného.
Ale k tomu rozvodu se pak ještě párkrát vrátil. Kolikrát to na mě vypálil v hádce a já s tím souhlasila. Ale nemyslela jsem to tak, potvrdila jsem mu to jen ve vzteku. Jenže pak s tím přišel i v době, kdy jsme se nehádali. Seděli jsme u televize a on mi najednou řekl, že druhý den přespí u bratra.
Doma už nebydlí. Chci ho zpět
Už je u něj přes měsíc, občas se staví pro děti. Jednou jsem se tam zastavila, ale Tomáš byl ještě v práci, a tak jsem mluvila jen s jeho bratrem. Sondovala jsem od něj, jestli se Tomáš nehodlá vrátit a ten se mé otázce divil, protože podle něj je už rozvod na spadnutí. Nechci se rozvádět. Udělám pro záchranu manželství vše, ale nevím, jak na to a jestli to má vůbec cenu, když je Tomáš už rozhodnutý,“ trápí se Tereza.
Co bys Tereze poradila? Má se o záchranu manželství podle tebe snažit nebo dát svému muži svobodu a naučit se bez něj žít?
foto-zdroj: shutterstock.com
